Obraz Jindřicha Štýrského: Trauma zrození (24. listopad 2023)

Obraz Jindřicha Štýrského: Trauma zrození (24. listopad 2023) | foto: Web: meisterdrucke.ie

Obraz surrealisty Štyrského Trauma zrození vydražili za 92,3 milionu korun

  • 0
Za 3,15 milionu eur, respektive za 3,8 milionu eur včetně aukční přirážky (92,3 milionu korun) se ve středu v Paříži vydražil surrealistický obraz českého malíře Jindřicha Štyrského Trauma zrození. Obraz nabídla aukční síň Sotheby’s a jeho cena se odhadovala na 3,5 až 5 milionů eur.

Podle odborníků je dílo zcela výjimečné svými rozměry i významem v rámci autorovy tvorby i světového surrealismu. Přestože výsledná suma zůstala u dolní hranice odhadu, zařadí se obraz mezi nejdráže prodaná česká díla v aukcích a znamená rekord pokud jde o Štyrského tvorbu.

Olejomalba z roku 1936 má černé pozadí a zachycuje bílé pytle s krvavými otisky, rukavici, minerály, kosti a lidské embryo. Plátno měří metr na výšku a 2,5 metru na šířku a malíř ho měl až do své smrti pověšený nad svou postelí. Odkázal ho malířce a blízké přítelkyni Toyen, z jejíž pozůstalosti se obraz v roce 1982 poprvé vydražil.

Trauma zrození za 120 milionů? Obraz surrealisty Štyrského vydraží v Paříži

Štyrský (1899-1942) obraz namaloval krátce poté, co prodělal závažné onemocnění, při kterém málem zemřel, uvedla Tessa Kostrzewaová, odbornice Sotheby’s na moderní evropské umění. Je to podle ní Štyrského největší a nejvíce ambiciózní dílo, který shrnuje malířovu osobnost a uměleckou vizi.

Nejvyšší částku zaplacenou za dílo českého umělce na zahraniční aukci v posledních desetiletích bylo v přepočtu více než 230 milionů korun, za které se v březnu 2021 v Londýně vydražil obraz Františka Kupky Tryskání II. Překonal dílo s názvem Trůnící Panna Marie s dítětem připisovaný dílně Mistra vyšebrodského oltáře, který se v listopadu 2019 prodal na aukci v Dijonu za 158 milionů korun.

Na zahraničních aukcích se dobře prodávají také díla Štyrského životní a umělecké souputnice Toyen. Například loni v březnu se v Paříži její obraz Chambre secrète sans serrure (Tajný pokoj bez zámku) vydražil za 1,2 milionu eur (29,6 milionu korun). Na českých aukcích se pak dva obrazy Toyen v letech 2020 a 2021 přiblížily 80 milionům. Rekordem českých aukcí je obraz Staropražský motiv Bohumila Kubišty, prodaný v květnu 2022 za 123,6 milionu korun.

Kdo byl Jindřich Štyrský

  • Jindřich Štyrský byl avantgardní umělec evropského významu, který maloval obrazy a koláže, fotografoval i navrhoval obálky na knihy. Působil také jako scénograf Osvobozeného divadla, založil Erotickou revui nebo stál u vzniku Skupiny surrealistů. Pohyboval se mezi Prahou a Paříží a společně s Toyen vymysleli nový umělecký směr - artificialismus, který byl mezi válkami originálním českým vkladem do dějin avantgardy.
  • Narodil se 11. srpna 1899 v obci Dolní Čermná na Ústeckoorlicku. V jeho šesti letech mu zemřela nevlastní sestra, se kterou měli velmi silný vztah. V lednu 1920 po smrti matky využil ještě na učitelských studiích peníze z dědictví a vyrazil do Prahy. Časem se tu připojil k avantgardnímu proudu mířícímu proti malířským tradicím.
  • „Malovat kompromisně a líbivě nemohu, ani kdyby se mi tisíce sypaly,“ horlil v dopise příteli. Hned v prvním roce na Akademii výtvarných umění se tvrdě rozešel s profesorem Maxem Švabinským. Praha ho vůbec zklamala, nazval ji hnusnou, studia po dvou letech přerušil a odjel na jih k jugoslávskému Jadranu. Na ostrově Korčula potkal Marii Čermínovou, pozdější Toyen.
  • Stali se nerozlučným párem a o rok později se připojili ke skupině avantgardních umělců Devětsil, kde se Štyrský nadchl pro ideu „obrazových básní“. Když jeho otec v roce 1924 v deliriu upadl na rozpálená kamna a zemřel, vzal Jindřich zbytek dědictví a s Toyen odjeli do Paříže, kde předvedli nový výtvarný styl, artificialismus, o němž prohlašovali, že je „propojením malíře a básníka“.
  • Štyrský se postavil jak proti kubismu, tak proti abstrakci i surrealismu, všemu „hnoji takzvané moderní malby“. Stříkáním barev přes různé předměty, sítě či šablony na plátně se rodily obrazy jako Protinožci (1926) či Utonulá (1927), které v českém umění nemají obdoby. Koncem 20. let se dvojice vrátila do Prahy, kde Štyrský maloval i pracoval jako redaktor v Literárním kurýru.
  • V sezoně 1928/1929 se stal šéfem výpravy Osvobozeného divadla. Ilustroval i Nezvalův Židovský hřbitov a Lautréamontovy Zpěvy Maldororovy. V roce 1934 se spolu s Toyen, Bohuslavem Broukem, Vítězslavem Nezvalem či Karlem Teigem stal spoluzakladatelem Skupiny surrealistů v Praze.
  • Na pozvání pařížských surrealistů odjeli v roce 1935 znovu do Paříže. Tam ale Štyrský vážně onemocněl, sužován dědičnou srdeční chorobou se ocitl na pokraji smrti a namaloval svůj největší a nejchmurnější obraz - dnes prodané Trauma zrození. Na černé ploše se vznáší embryo v placentě, kožená rukavice, pahýly stromů, pytle potřísněné krví, požírající se ryby, lebka kytovce, spár dravce.
  • Zemřel 21. března 1942 ve svém smíchovském bytě, kde Trauma zrození viselo nad postelí. „Podívám-li se kolem sebe, vidím všude jen úpadek. To není pozoruhodné, pozoruhodná je ta rychlost úpadku,“ napsal v jednom z posledních dopisů umělec, jehož díla se sice prodávají za miliony, na rozdíl od Toyen ale nefigurují na úplném vrcholu českého aukčního žebříčku.
,