Učil generace nejslavnějších českých umělců, jeho žáky se stali Marold, Bílek či Švabinský, vlastní tvorbu přitom ale prosazoval dost těžce. Přes vysokou inteligenci a vzdělanost byl jeho styl přijímán velice rozporuplně, kvůli kritice se malíř stáhl do ústraní.
Maxmilián Pirner se narodil 13. února 1854 v Sušici na Šumavě. „Dětství strávené uprostřed lesů v západních Čechách ho ovlivnilo na celý život. Jako dítě vstřebával pověsti a pohádky spojené s hrady a zříceninami tohoto kraje,“ vysvětluje pozdější malířovo výtvarné směřování kurátorka Národní galerie Veronika Hulíková.
Miloval svět pohádek a mytologických bytostí, víl a rytířů, hlubokých hvozdů, kouzelných tůní, obrů, kentaurů či panů, ale fascinovala ho i říše smrti.
