Rozbor popela z kamen, ve kterých žena údajně obrazy spálila, ukázal, že v něm byly hřebíčky a zbytky barev. Ty podle ředitele bukurešťského Národního muzea historie Ernesta Oberländera-Tarnoveanua pochází z doby vzniku maleb.
Oberländer-Tarnoveanu nicméně dodal, že závěr je nyní na soudu, aby určil, zda díla byla opravdu zničena. Pokud plátna mistrů skutečně shořela, je to podle něj "akt neuvěřitelné primitivnosti a neúcty".
Na zničení děl ukazuje řada indicií, neboť v popelu bylo několik předmětů, které by se do koupelnového kotle na ohřev vody ve východorumunské vesnici Carcaliu dostaly obtížně. Příkladem jsou ocelové a měděné hřebíčky k upevnění plátna, které se nevyráběly průmyslově a které pochází z 19. století. To by podle Oberländera-Tarnoveanua mohl být rozhodující důkaz.
Odborníci nalezli také zbytky základového podkladu z křídy a klihu a minerální pigmenty olejových barev.
Loupež se stala v polovině loňského října a už v lednu rumunská policie zatkla tři Rumuny podezřelé ze spáchání tohoto trestného činu. Celková cena všech uloupených děl - jejichž autory jsou Claude Monet, Pablo Picasso, Henri Matisse, Paul Gauguin, Meyer de Haan a Lucian Freud - se odhaduje na 50 až 100 milionů eur (1,3 až 2,6 miliardy korun).
Pachatelé podle všeho nemohli pro svůj lup najít kupce a po první domovní prohlídce zpanikařili. Matka jednoho z nich cenné umělecké skvosty nejprve zahrabala na hřbitově, později je spálila.
Začátek procesu se šesti osobami obžalovanými z loupeže je stanoven na 13. srpna. Skupinu tvoří dva muži, kteří výtvarná díla ukradli, a jejich čtyři komplicové včetně matky, která údajně obrazy spálila.
