Ty posbíral letos v listopadu mobilní operátor Vodafone jako připomínku dvacátého výročí sametové revoluce.
To opravdu každý z těch klíčů vezmete do ruky?
To asi ne. Ale to mě až tak nezajímá. Klíč stačí jeden, význam má ve vztahu k samotné soše. Bude to vlastně první socha, která bude sama sebe reflektovat. Už sám objekt má v sobě ambivalenci kulturního, společenského i politického vývoje po roce 1989.
Rozčarování?
Ne úplně rozčarování, spíš opravdu tu ambivalenci. Nestavím sametové revoluci pomník. Nestavím atrakci pro zábavu. Vytvářím sochu, která je kovová, bez neonu, asi šest metrů vysoká a čtyři tuny těžká a sama sebe vlastně jako by ničí. Reflektuje tak společnost od listopadové revoluce do současnosti. Na jednu stranu je to hold lidem, kteří revoluci dělali a vyšli do ulic zvonit klíči, ale zároveň jde o deziluzi z toho, jak to v České republice vypadá teď. Socha by měla vydávat zvuk, reagovat na foukání větru a v tom větru zvonit. Jako se zvonilo klíči v listopadu před dvaceti lety.
Jak je technicky náročné vyrobit čtyřtunovou sochu z klíčů?
Můžete vymyslet nebo namalovat cokoli na papíře, ale když nemáte technologii nebo stroj, který to vyrobí, je to k ničemu. Sochu staví profesionální továrna v Olomouci, kde mají právě ten speciální stroj, který dokáže z mého počítačového návrhu přenést do výroby hlavní skelet. V Praze se vyrábí sokl. A v Praze sochu 11. února sestavím.
Kde bude stát?
Pravděpodobně na náměstí Franze Kafky. Jako první se ozvalo Brno, ředitel tamního Domu umění i brněnský primátor by ji v Brně rádi měli, i když ještě netuší, jak bude vypadat. A musím říct, že si vážím jejich důvěry. Sochám ve veřejném prostoru je Brno i díky přehlídce Sochy v ulicích mnohem nakloněnější. Ale na druhou stranu je pravda, že impulz k sametové revoluci vznikl v Praze, Brno se přidalo až tři dny poté. Což je důvod postavit sochu v Praze. Neříkám, že přímo na Národní třídě, rád bych ji viděl například před novou budovou Technické knihovny. Je ale fakt, že v Praze o ni nikdo oficiálně neprojevil zájem. Je pro mě důležité, aby zůstala ve veřejném prostoru. A jestli bude v Praze nebo v Brně nebo jinde, to se uvidí. Ostatně může být i putovní, náměstí Franze Kafky by mělo být dočasným místem. A pak se může přesunout do Brna, do Ostravy nebo do Ústí nad Labem.
Jak je to s podmínkami mobilního operátora, který sochu platí? Nebojíte se, že klíčová nebude socha, ale nakonec logo nebo reklamní kampaň?
Vodafone mi vyšel vstříc, slíbil, že na soše nebude žádné logo, žádná reklama. Je zkrátka donátor a ten dělá gesto, já si můžu svobodně tvořit. Ona ta socha bude trochu kontroverzní ve vztahu k sametové revoluci a Vodafonu to nevadí, schválili to tak. Stalo se mi vlastně úplně poprvé, že mi nějaký zadavatel nechal volnou ruku.
