Ty máš ale sny! Co by na to asi řekl Freud? Běžná věta, která může být vytržena jak z rozhovoru psychologů, tak i středoškoláků. Jméno moravského rodáka Sigmunda Freuda je světoznámé a používané v nespočtu různých souvislostí.
Jeho život, dílo a odkaz v tvorbě českých umělců od počátku dvacátého století po současnost poutavě přibližuje výstava na Staroměstské radnici v Praze.
Od teorií k umění
Naučná expozice připomíná na sedmadvaceti panelech Freudův život od dětství v Příboru na Moravě přes Freudovo působení ve Vídni až po poslední roky v Londýně, kam emigroval před nacisty.
Kromě dokumentů a fotografií, které mapují život psychoanalytika, je možné zhlédnout i „domácí video“, kterým chtěli autoři výstavy přiblížit českému divákovi Freudovo muzeum v Londýně. Odtud, stejně jako z vídeňského muzea v domě na Berggasse 19, kde Freud prožil většinu svého života, pochází také velká část vystavených exponátů.
Druhá část výstavy je stylizovaná jako iniciační cesta, kterou uvádí socha Sfingy. Ta reprezentuje tajemnost a složitost Freudova díla a jeho objevů. Každý z vystavených exponátů, ať už jde o plastiky, obrazy, kresby, fotografie či koláže předních českých umělců, má s Freudovými myšlenkami cosi společného. Jde o jedinečnou kolekci děl pro tuto příležitost shromážděných.
„Celé poválečné umění v Česku je Freudem ovlivněné. Naše výstava přináší pouze vzorek této tvorby, aby diváci mohli načerpat dojem, inspiraci, jak psychoanalýza kulturu obohatila,“ říká kurátorka výstavy, historička umění a básnířka Věra Jirousová.
V hlavní roli snění
Jasné odkazy k polaritě mezi láskou a smrtí, erotice i snům jsou patrné v dílech surrealistické avantgardy reprezentované obrazy Jindřicha Štyrského, Toyen a Josefa Šímy, jehož Metamorfóza III patří spolu s obrazem Bezesná noc od Toyen ke stěžejním pracím výstavy. Nejsou však jediné. I sochy žen v jogínských pozicích sochaře Michala Gabriela zpřítomňují téma erótu a vášnivosti. „Když už, tak už,“ představuje kurátorka obraz Jana Merty nazvaný Před startem, který znázorňuje velmi výrazný falický symbol.
Soulad mezi mužskou a ženskou energií zobrazuje Vlna Františka Kupky, obrazem trpící ženské psychiky v současném světě je dílo Daniela Balabána Sebastiana s růží z přelomu milénia, plastika Herberta Stauba pro změnu zpodobňuje ucho terapeuta. Expozice je plná symbolů. K vidění jsou zde také obrazy Josefa Váchala či Jana Zrzavého i rané práce Zorky Ságlové. Za povšimnutí také stojí v Praze poprvé vystavené výtvarné dílo Adrieny Šimotové nazvané Host II.
Z fotografií jsou zde v hojné míře zastoupeny snímky Ivana Pinkavy odkazující k antickým mýtům, jež inspirovaly i Freuda, nebo například velkoformátový portrét smrti Jiřího Davida či dílo Františka Drtikola.
Neopomenutelným exponátem výstavy je i pohyblivé zrcadlo vytvořené z malých, různě se vlnících čtverců představujících cestu neustálého hledání a setkávání se sama se sebou.
Nechybí ani stylizovaný Freudův kabinet s pohovkou a kresbami na stěnách, jeho strukturální model psychiky i úsměv vyvolávající záznam z deníku jasnovidce Hanussena z roku 1896: „Dnes jsem se v kavárně hotelu Flora v Praze seznámil smužem, který také dělá hypnotické experimenty... Je to jakýsi lékař zVídně, jmenuje se Freud...“
SIGMUND FREUD 1856-1939 - Život - Sen/ Life Is But a Dream
Staroměstská radnice v Praze, Křížová chodba a Rytířský sál, kurátorka: Věra Jirousová. Výstava trvá do 4. června, vstup je volný, www.sigmundfreud-praha.cz.
