Gigantický obraz sv. Václava byl 160 let na půdě. Nikdo neví, kam s ním

  10:50aktualizováno  10:50
Po více než 160 letech nuceného pobytu na půdě Arcibiskupského zámku v Kroměříži je odborníky prozkoumáván gigantický obraz svatého Václava z roku 1844. Katolická církev hledá možnost, jak dílo o velikosti 5 × 8 metrů představit veřejnosti.

Obraz sv. Václava z Arcibiskupského zámku v Kroměříži | foto: Muzeum umění Olomouc

Obraz sv. Václava z Arcibiskupského zámku v Kroměříži

Obraz s námětem zavraždění svatého Václava měl být monumentální ozdobou hlavního oltáře olomouckého dómu svatého Václava. Jeho autorem je vídeňský malíř Anton Petter (1782-1858). Jedno z největších pláten v českých sbírkách, které má na šířku pět a na výšku osm metrů, se ale vůbec nezamlouvalo zadavateli zakázky – Maxmiliánu Sommerau-Beckhovi, který byl v letech 1837 až 1853 olomouckým arcibiskupem.

Ten je poslal do "půdního vyhnanství". Zapomenutý obraz z doby pozdního biedermeieru se znovu na světlo dostal až letos, kdy arcibiskup Jan Graubner vyzval k prozkoumání jeho stavu odborníky z Muzea umění Olomouc. Na případ upozornily Lidové noviny.

Z archivních dokumentů vyplývá, že arcibiskup Maxmilián Sommerau-Beckh se rozhodl v roce 1838 vyřešit chybějící vybavení interiéru olomouckého dómu angažováním Antona Pettera, tehdy proslulého malíře náboženských a historických námětů. Objednal si u něj monumentální obraz s výjevem vraždy svatého Václava pro hlavní oltář kostela.

Obraz sv. Václava z Arcibiskupského zámku v Kroměříži

Malíř se měl přitom řídit velice konkrétními požadavky na kompozici výsledného díla. Petter sice po šesti letech obraz o rozměrech 850 × 510 cm dokončil, ale představy mecenáše a objednavatele díla rozhodně nenaplnil. Arcibiskup důrazně odmítal především ústřední postavení bratrovraha Boleslava v popředí, upozorňoval na chybějící svatozář sv. Václava, požadoval, aby uloupené knížecí insignie neodnášel Boleslav, nýbrž postavy v pozadí atd.

Přestože malíř námitky nejprve odmítal, nakonec obraz přemaloval. Ani to však dílu na hlavní oltář olomouckého dómu nepomohlo. Sommerau-Beckh nechal plátno svinout na válec a přestěhovat na půdu kroměřížského zámku.

Poprvé nechal obraz rozvinout, a to na zámeckém nádvoří, v roce 1921 tehdejší archivář Antonín Breitenbacher. Po zjištění stavu se ale plátno přestěhovalo zpět do půdního "exilu". Tam zůstalo až do počátku letošního roku, kdy je arcibiskup Jan Graubner nechal snést a vyzval odborníky z Muzea umění Olomouc, kteří o sbírky v Kroměříži ve spolupráci s arcibiskupstvím pečují, k posouzení stavu malby.

Obraz sv. Václava z Arcibiskupského zámku v Kroměříži

"Stejně jako archivář Breitenbacher v roce 1921 i my jsme měli problém najít prostor, kde by vůbec bylo možné Petterovo velkorozměrné plátno rozvinout," vzpomněl historik umění Ondřej Zatloukal z Muzea umění Olomouc.

Vůbec největší obraz svatého Václava přitom podle něj vzbudil velkou pozornost odborné veřejnosti. Jak zdůraznil renomovaný pražský historik umění Ivo Hlobil, to, co bylo v době vzniku plátna kritizováno jako extravagantní a vedlo nakonec k jeho přestěhování na zámeckou půdu, se dnes naopak jeví jako projev malířovy originality.

"Obraz si rozhodně žádá rehabilitaci. Jeho zařazení do celkového kontextu Petterovy tvorby a středoevropského malířství pozdního biedermeieru si ovšem vyžádá delší čas. Neobejde se určitě bez spolupráce s rakouskými kolegy, pro které bude jistě kroměřížská malba velký objev," řekl Hlobil.

Obraz sv. Václava z Arcibiskupského zámku v Kroměříži

Olomoucké arcibiskupství a Muzeum umění Olomouc ale v těchto dnech řeší palčivější problémy: restaurování a budoucí využití díla. "Desítky let v nevyhovujícím prostředí a svinutí na válec se samozřejmě na malbě velmi výrazně podepsaly. Nyní konzultujeme s restaurátory další postup. Je zřejmé, že zásah bude velmi náročný," uvedla historička umění Jana Zapletalová z Muzea umění Olomouc.

Olomoucké arcibiskupství současně zvažuje budoucí využití monumentálního díla. "Jeho umístění v původně zamýšleném místě, tedy v olomouckém dómu, je nereálné, a to nejen vzhledem k jeho rozměrům," říká Alena Jemelková z oddělení památkové péče olomouckého arcibiskupství.

"Ani vystavení například v Arcidiecézním muzeu Olomouc nyní nepřipadá v úvahu. Začali jsme však jednat s magistrátem v Opavě o možnosti trvalé zápůjčky obrazu do vyprázdněného, původně gotického kostela svatého Václava, který má po dokončení rekonstrukce sloužit k pořádání kulturních akcí," dodala Jemelková.

Autor:

Mohlo by vás zajímat

24. 2. se uskuteční 91. ročník předávání filmových cen v Los Angeles
23. 3. proběhne předávání filmových cen (Praha, Rudolfinum)
17. 3. bude mít premiéru pořad Za oponou na iDNES KINO


Nejčtenější

Boris Rösner mi radil, ať Ulici beru, vzpomíná Martin Hofmann z Mostu!

Martin Hofmann v seriálu Most! (2019)

Zatímco se všude mluví o seriálu Most!, sedáme si spolu v šatně pražského Divadla v Celetné. Před pěti minutami...

KOMENTÁŘ: Záhadná postava. Velice spokojený televizní divák

Ze seriálu Most!

Patří do rodiny nadpřirozených bytostí z novodobých pohádek. Na rozdíl od početné armády reptalů ho nikdy nikdo...

VIDEO: Poslední díl seriálu Most! posune vysílací čas. Kvůli vulgaritě

MOST!

Sedm dílů seriálu Most! se vysílalo hned po deváté večer, ale jeho osmá, závěrečná epizoda posune v pondělí 25. února...

RECENZE: Jaromír Hanzlík si napsal telenovelu Léto s gentlemanem

Trailer k filmu Léto s gentlemanem

Na svatého Valentýna utrpěla kina srážku s telenovelou. Kdyby v titulcích filmu stálo Rosamunde Pilcherová a běžel na...

RECENZE: Kéž by Černé vdovy měly víc rozumu. Anebo ztřeštěnosti

Propagační fotografie k seriálu Černé vdovy

Jitka Čvančarová, Jana Plodková a Lucia Siposová se v seriálu Černé vdovy zbaví manželů, ale nikoli policisty v podání...

Další z rubriky

OBRAZEM: Příběh hraček nebo Auta. Celou historii Pixaru uvidíte v Praze

Z výstavy Pixar: 30 let animace

Baz Rakeťák, Ratatouille i Blesk McQueen se na pár měsíců přestěhovali do Křižíkova pavilonu v pražských Holešovicích....

Dnes mladým na zdi visí spíš Ikea než umění, říká odborník Jaskmanický

Galerista Jiří Jaskmanický

Klientům radí, jak rozeznat investiční potenciál uměleckého díla, případně jeho autora. Jiří Jaskmanický platí za...

Když rouška spíš zdobí než chrání. Zdraví jako součást životního stylu

Z výstavy Healing 2.0 v pražské MeetFactory

Internet i média se hemží radami, jak si zajistit lepší, delší a hlavně zdravější život. Jednou jsou vajíčka ke snídani...

ČPZP se stará o zdraví a pohodu nastávajících maminek i jejich dětí
ČPZP se stará o zdraví a pohodu nastávajících maminek i jejich dětí

Začátek nového života přináší do rodiny spoustu radosti, ale i starostí. Doprovází ho obavy o zdraví, změna režimu a zařizování nezbytné výbavičky pro miminko. Pomoc přichází z nejrůznějších stran. Od rodiny, přátel. Víte ale, že Česká průmyslová zdravotní pojišťovna nabízí maminkám až 3 000 Kč?

Najdete na iDNES.cz