Výstava Autovize měla původně jednotný koncept, založený na spolupráci členů umělecké skupiny Ondřeje Brodyho, Viktora Freša, Jiřího Skály a Evžena Šimery se ženami umělkyněmi.
Každý z tvůrců měl reagovat na dílo vybrané autorky. Toho se držel pouze Evžen Šimera. Jeho série fotografií je vlastně barevným remakem původně černobílých snímků Markéty Othové.
Ondřej Brody se pro změnu věnoval komentáři současné situace na výtvarné a galerijní scéně ve videu Licking Curator’s Ass/Vylízání kurátorova zadku. Zcela dle názvu videa zapojil Brody kurátora do jím požadované kontroverzní performance. Obrátil tak role – podle Brodyho totiž kurátoři dnes využívají umělce ke zvýšení vlastní slávy a manipulují jimi.
Jiří Skála ve svém padesátiminutovém videu Harmony Corruption ukazuje podle kurátorky výstavy Olgy Malé radikální destrukci statutu obrazu. Projekt Viktora Freša je otevřeným textovým autoportrétem, humorně vyjadřujícím, co mu kdy pomohlo.
