Jde o počin, ve kterém je vlastně každý vítěz. Výstavy, mnohdy výpravně pojaté, stojí velké peníze, jejich životnost je však omezená. Podle ředitelky projektu Art for Good Pavlíny Bartoňové jsou tedy samy instituce rády, že jejich práce nepřijde po pár měsících vniveč. Výhoda pro návštěvníky webu artforgood.cz je zjevná – vybrané povedené výstavy si můžou i po jejich skončení prohlédnout zdarma a ze svého obýváku.
Komplexní studijní materiál
Ovšem připravit „otisk“ výstavy pro internet není jen tak, do hledáčku tvůrců se totiž nedostane každá expozice. „Většina výstav trvá dva až tři měsíce. Objevím je na doporučení nebo náhodou a zjišťuji, zda jsou obsahem a instalací skvělé, přitom je mi úplně jedno, jestli ve velké zavedené galerii nebo skromnějším prostoru. Potom je to závod s časem, aby se do konce výstavy vše domluvilo,“ popisuje začátek procesu Pavlína Bartoňová. Naštěstí galerie i umělci prý stojí o to, aby se jejich povedená výstava dochovala v internetové podobě a oni se mohli prostřednictvím záznamu třeba přihlašovat do soutěží. Z oslovených institucí zatím neodmítla žádná.
Další, kdo může z projektu těžit, jsou i studenti výtvarných škol. Budoucí kurátoři se třeba můžou poučit, jak zvládat ten který prostor. „Paradoxně až na webu je daná výstava komplexním studijním materiálem, neboť ji ex post doplňujeme komentáři, publikacemi, kritikami a podobně,“ vysvětluje Bartoňová. Počítá se i s tím, že je výstava v digitální podobě i novým a kvalitnějším způsobem archivace.
Bonusem na webu je i video
„Překlápění“ výtvarných děl na internet není žádná novinka, většinou se však v digitalizované podobě dají procházet stálé sbírky a expozice světových muzeí nebo kolekce určené k prodeji. „Ale uchovat výstavu, která třeba nemá komerční záměr, ale je jedinečnou událostí, je na internetu vlastně unikátní. Přitom jsou podobné výstavy nejpodstatnější pro umělecké dění u nás i ve světě. Výstavami umělecký svět žije,“ říká Bartoňová.
Jak je to vlastně s životností výstav na webu? „Art for good je anglické úsloví, které znamená umění nadobro neboli napořád. Člověk dnešního věku spoléhá na to, že ačkoliv internetové prostředí vzniklo nedávno, už nikdy nezanikne. V tomto smyslu budou výstavy na internetu napořád.“
Podtitul „nový život výstav“ potom znamená nejen otisk prostoru a času, kde se výstava konala, nýbrž i to, že se jedinečná výstava na internetu promění podle jeho možností a mnohé k ní též přibude. „Například k výstavě Pavla Vošického v Galerii 1 jsme natočili dokumentární portrét umělce, který dokresluje a oživuje výstavu. Nebo k výstavě Gertrudy Gruber-Göpfertové namluvili kurátoři po nedávné smrti autorky komentář, v němž hovoří o tom, kým Gertruda byla a jak sama hodnotila svoji práci. Každá z výstav je otevřená, aby rostla dál v tom podstatném,“ dává Bartoňová příklady toho, jak lze výstavy na internetu oživit.
V základu je u každého překlopeného počinu k dispozici panoramatický pohled do expozice a reprodukce jednotlivých děl ve vysoké kvalitě s možností zvětšit si je do detailů.
Knihy jako reklama
U některých výstav se dají prolistovat i k nim vydané knihy a katalogy, samozřejmě po dohodě s vydavateli. Většina monografií stejně není zisková, takže to nezpůsobuje škodu. „Vydělat mohou galerie i nakladatelé právě na tom, že se jim prostřednictvím internetu podaří získat čtenáře a návštěvníky i pro jejich náročnější projekty a knihy,“ soudí Bartoňová.
K dosud zveřejněným výstavám se brzy přidá Kampak a odkud? Věry Novákové, jež byla původně představena v Kutné Hoře, v plánu je také zpracovat rozsáhlý projekt Jan Křížek a umělecká Paříž 50. let a retrospektivu malíře Rudolfa Vorlába Barevný neklid.
