Dodnes se mu říká král popu. Andy Warhol se narodil 6. srpna 1928 v Pittsburghu rusínským rodičům (Varcholovým), kteří přišli do USA ze slovenské vesnice Miková.
K 80. výročí jeho narození měla být ve středu otevřena výstava neznámých serigrafií, které přednedávnem díky soukromým sběratelům získalo Slovenské muzeum moderního umění v Medzilaborcích. Jenže východ Slovenska postihly ničivé záplavy, takže výstava začne podle slov hlavního kurátora Michala Bycka až na podzim. Zúčastnit se jí má i umělcův bratr John Warhol.
Ať žije banalita
Andy Warhol změnil vnímání umělce ve společnosti, a ač nebyl první, kdo všední věci povýšil na umění a umění zbanalizoval, stal se jedním z nejvýraznějších představitelů pop-artu. Jeho bonmoty, stejně slavné jako jeho život a dílo, odhalují pravdu a neskrývají banalitu, se kterou Andy Warhol ke svému životu i dílu přistupoval.
. Warholovy Marilyn v českuNejslavnější serigrafie světoznámého amerického malíře, grafika a filmaře Andyho Warhola jsou k vidění do 14. září v Plzni. |
"Na Americe je skvělé, že začala s tradicí, kdy nejbohatší konzumenti kupují v podstatě stejné věci jako ti nejchudší. Prezident pije colu, Liz Taylorová pije colu a vy si ji můžete dát taky. A za žádné peníze nedostanete lepší, než jakou zrovna pije nějaký vandrák na rohu," vysvětlil svou fascinaci americkou konzumní společností ve své knize Od A k B a zase zpět americký umělec s rusínskými kořeny.
Warhol je považován za legendu umění druhé poloviny 20. století zejména proto, že zareagoval na podněty doby. Nové mýty a ikony masové postindustriální společnosti fetišizoval a používal jako motivy svých obrazů a filmů. Inspiraci nacházel v supermarketech a v médiích. Když se zřítilo letadlo, Warhol měl námět pro novou sérii sítotisků.
Mezi jeho nejslavnější díla, která vznikala od počátku 60. let, patří obrazy komiksových hrdinů, Coca- Coly, Campbellových polévkových konzerv, dolarových bankovek, zářivě barevné portréty celebrit či obrazy elektrických křesel smrti. Tím, jak přistupoval k umění, smazal hranice mezi mediálním a uměleckým světem.
"Jsem komerční umělec," prohlašoval. Podle jeho slov záleželo pouze na povrchu. Rozervaného umělce, který se ve sklepním ateliéru trápí v depresích a přemýšlí nad hloubkou života a nekonečností vesmíru, nahradil excentrický malíř, který nechal za sebe pracovat týmy pomocníků, chtěl slávu a peníze.
Král pop-artu natočil i sedmdesát experimentální filmů, které přispěly k rozvoji americké nezávislé kinematografie. Snímek Sleep zaznamenal šestihodinový spánek muže. Blow Job zachytil tvář muže, jemuž se dostává orálního sexu. Platnost jeho slavného bonmotu o tom, že každý může zažít svých patnáct minut slávy, si neustále ověřujeme i v dnešní době masmediální kultury, zduřelého individualismu a voyeurismu.
V roláku a s parukou
Život grafika, malíře, filmaře, producenta Andyho Warhola je stejně známý jako jeho dílo. Warholovi patnáct minut slávy rozhodně nestačilo – vždyť měl ambice být slavný jako britská královna. Od roku 1963 si zřídil v New Yorku na 47. ulici ateliér, který pokřtil Factory (Továrna).
Začal tvořit reprodukční metodou sítotisku, obklopovat se umělci, celebritami i lidmi z okraje společnosti. Přes den byla Factory živnou půdou pro experimentální umění, v noci se pořádaly nekonečné amfetaminové večírky, odkud se Warhol vracel ke své matce. S matkou a sedmadvaceti perskými kočkami bydlel až do její smrti v roce 1972.
Zlom ve Warholově životě nastal 3. června 1968, kdy ho z bezprostřední blízkosti v ateliéru postřelila radikální feministka. Warhol přežil jen zázrakem a po uzdravení se ještě více uzavřel do sebe. Extravaganci u něj nahradila paranoia a strach ze smrti.
Zrušil Factory, přestal režírovat a v roce 1969 spoluzaložil časopis Interview, který dodnes formou rozhovorů přináší zprávy o celebritách ze světa filmu, módy, umění a hudby. Život Andyho Warhola plný paradoxů skončil ve stejném duchu. Ač přežil vážná zranění způsobená atentátem, nakonec zemřel po banální operaci žlučníku 22. února 1987.
Jeho úmrtní list má ve sbírce Slovenské muzeum moderního umění Andyho Warhola v Medzilaborcích, které vzniklo čtyři roky po umělcově smrti, jako první na světě a dosud jediné v Evropě. Muzeum, které iniciovali Warholovi příbuzní z Mikové, má dnes druhou největší sbírku Warholových děl – tu největší vlastní Muzeum Andyho Warhola v americkém Pittsburghu.