Mezi nejoceňovanější Updikova díla patří romány o Králíkovi, v nichž popsal vývoj americké společnosti od padesátých let. Za dvě knihy z této série, Králík je bohatý a Králík odpočívá, byl Updike oceněn Pulitzerovou cenou.
Dalším známým Updikeovým dílem je román z roku 1984 Čarodějky z Eastwicku, který byl o tři roky později zfilmován s Jackem Nicolsonem v hlavní roli.
V řadě románů, stejně jako v desítkách povídek, se Updike zabývá manželskými či mileneckými vztahy. Platí to i pro tetralogii o Králíkovi či pro povídkový soubor o manželích Mapleových (Milenci a manželé). Skandální pověst kvůli otevřenému zobrazení sexuálních vztahů si získal román Dvojice, z něhož se stal národní bestseller. Problémem manželské nevěry a rozvodu se zabýval i v románu Chceš si mě vzít?.
Významnou součástí Updikeovy románové tvorby jsou dvě autobiograficky laděné knihy o vztahu rodičů a dětí - román Kentaur a román O farmě. Autobiografický nádech má i sarkastický soubor povídek o spisovateli Bechovi či románová zpověď z pozdější etapy jeho tvorby Sebeuvědomění.
Updike ve svém díle propojoval tradici realistického románu s postupy modernistické prózy, což mu vyneslo označení experimentální realista.
Důležitou součást Updikeovy prózy tvoří povídky, jichž napsal téměř dvě stovky a za něž obdržel řadu významných literárních cen. Z povídkových sbírek prosluly například Tytéž dveře, Holubí pírka, Olingerské povídky, Hudební škola, Muzea a ženy a další povídky.
Několikrát zavítal do Československa
John Hoyer Updike se narodil 18. března 1932 v Shilligtonu v americké Pensylvánii. Po absolvování Harvardské univerzity získal roční stipendium na výtvarné akademii v britském Oxfordu. V letech 1955 až 1957 působil jako redaktor v časopise The New Yorker, kde vedle recenzí publikoval svoje první povídky.
Knižně debutoval v roce 1958 básnickou sbírkou Slepice vytesaná ze dřeva a jiná mírná stvoření, téhož roku publikoval i svůj první román Trh v chudobinci.
Updike několikrát navštívil Československo. Poprvé již v roce 1964 během cesty po zemích východní Evropy. Z návštěvy v polovině 80. let, kdy se na americké ambasádě setkal s několika spisovateli z českého disentu, čerpal inspiraci k jedné z povídek ze souboru o spisovateli Bechovi: povídka Bech co Čech. Jeho peru literárního kritika neunikla ani díla českých spisovatelů Ivana Klímy či Milana Kundery.
V roce 1989 propůjčil Updikeovi americký prezident Národní medaili za umění.
