Český název románu Špičkou jazyka není natolik průhledný jako anglický originál Tipping the Velvet, který slangově označuje cunnilingus, tedy lízání, a sotva někoho nechá na pochybách o tom, co ho na pěti stech stran čeká.
Román opravdu není pro moralisty a některé scény možná zaskočí i otrlejší čtenáře. U Watersové však není lesbické zaměření románu překvapením, autorka se ke své orientaci hrdě hlásí a ani její další díla se tomuto tématu nevyhýbala.
Předností Watersové je mistrovský ponor do stylu, který používá. Platí to o "gotickém" románu Little Stranger, o válečné knize The NightWatch, ale především o trojici viktoriánských románů Špičkou jazyka, Zlodějka a Affinity. Jako by román Špičkou jazyka formálně pocházel z pera některého z viktoriánských bardů, tak věrný je jazyk i prostředí. Ale čím víc je čtenář ukolébán, o to větší šok později nastává. Vždyť jaký erotický náboj má viktoriánská klasika sester Brontëových či Charlese Dickense?
Přerod naivní dívky
Hrdinkou příběhu je mladičká Nancy Astleyová, dcera obchodníka s ústřicemi v přímořském letovisku, která se díky příbuznému dostane zadarmo na představení v místním varieté. Svět zpěvu a tance jí učaruje, ale ještě víc jedna z vystupujících - Kitty Butlerová, převlečená za mladého štramáka.
Nancy navštěvuje všechna její představení, až se dívky spřátelí. Při společné cestě do Londýna vyplují city na povrch, dívky prožijí krásné období. Ale idylka netrvá dlouho.
Osudy Nancy se až do této chvíle podobají románkům z červené knihovny - snad jen s rozdílem, že vyvolenou je žena. V líčení její deziluze se však Watersová hlásí k odkazu Daniela Defoa a jeho příběhu Moll Flandersové. V sérii pikareskních příhod sledujeme přerod hrdinky z lehce naivní a zakázanou vášní zmítané dospívající dívky ve vypočítavou ženu bez skrupulí, která se v převleku živí jako homosexuální prostitut či se nechá vydržovat lesbickou dominou. Kromě posledních zbytků nevinnosti ztrácí především víru v sama sebe a v budoucnost. Teprve druhý osudový pád jí otevírá oči a v rodině socialistických agitátorů postupně nachází zázemí i lásku.
Je dobře, že román Špičkou jazyka není prvním dílem Sarah Watersové, které se dočkalo českého překladu. V knize Zlodějka mohli čtenáři nakouknout do dílny Watersové a zamilovat si její přímočarý styl a historickou věrohodnost. Kdyby tomu bylo naopak, možná by značná otevřenost některých sexuálních scén mohla upjatější čtenáře od autorčiny další tvorby odradit.
Odhlédneme-li od skandálnosti - knihu v Británii zprvu odmítlo deset nakladatelství - je to bezpochyby zajímavé a poutavé dílo, které i přes značný rozsah nenudí. Ostatně s jeho autorkou se čtenáři mohou za měsíc osobně potkat na pražském knižním veletrhu Svět knihy.
Sarah Watersová: Špičkou jazyka
Vydalo Argo, Praha 2010, 512 stran, 398 korun.
Hodnocení: 70 %
