Obal českého vydání knihy Sám proti inkvizici od Marcose Aguinise

Obal českého vydání knihy Sám proti inkvizici od Marcose Aguinise | foto: Vyšehrad

TIPY NA DÁRKY: Knihy radí nevzdávat se. Ani v hrůze ani v lásce

  • 0
Nejen milovníkův objemných knih určila své tipy na vánoční dárky na poli literatury naše recenzentka Alena Slezáková.

Milovníky objemných knih může potěšit monumentální román argentinského autora Marcose Aguinise Sám proti inkvizici, i když právě radostné čtení to není. Příběh židovského lékaře Franciska Maldonada da Silvy, odehrávající se v první půli 17. století v Latinské Americe, je drsným svědectvím o odvaze čelící neuvěřitelné krutosti.

Za praktikování židovské víry zatkla inkvizice už jeho otce a syna potkalo totéž. Tváří v tvář surovostem a tortuře je rozhodnut nevzdat se, i když ví, že vyhrát v nerovném souboji nemůže. Kromě děje fascinuje i líčení tehdejšího života a mravů v Novém světě.

Nevzdává se ani Ingrid von Oelhafen ve snaze najít odpověď na otázku, kdo vlastně je. Vyrůstala v německé rodině s chladnou matkou a postarším otcem a náhodou se dozví, že není jejich biologickou dcerou. Zasvětí život pátrání po své pravé identitě a zjistí, že byla obětí zrůdného nacistického programu Lebensborn, v jehož rámci nacisté kradli po okupované Evropě blonďaté modrooké děti, aby je jako „dárečky pro vůdce“ germanizovali. Autobiografie Hitlerovy ukradené děti strhne silou autenticity i nadějí, že dobro nakonec zvítězí.

Válka i touha

Vítězství dobra ovšem nelze čekat v románu Warax od Pavla Haka, Čecha žijícího v Paříži a píšícího francouzsky. Autorova pochmurná vize světa, v němž zbrojní magnát Ed Ted Warax věří pouze ve válku, vojenské komando pátrá po zbraních hromadného ničení, uprchlíci se probourávají zdí a muž označený jen jakýmsi vytetovaným kódem bloudí spálenou krajinou, působí jako rána do hlavy. Ale výtečně napsaná: autor pálí věty jako salvy z kulometu a každá je zásahem do černého. Svým způsobem přináší Warax unikátní čtenářský zážitek.

Na závěr něco laskavějšího. Polská autorka Marta Dzido dostala za milostnou a značně erotickou knihu Slast literární cenu Evropské unie. Příběh to je vlastně banální. On a ona, oba mlaďoučcí, se milují, prožívají spolu první vášnivé sexuální zážitky, pak se jeden druhému ztratí z očí a posléze se znovu setkávají. Jenže zdánlivá banalita je plná touhy a něhy a psaná nádherným, místy až poetickým jazykem: „Chutnal jsi mi po sladké kávě s kardamonem.“