RECENZE: Posmrtně vydaný thriller uhranul Kidmanovou, čtenáře zklame

Je to smutný příběh: A. S. A. Harrisonová dlouho pracovala jako sazečka pro jedno torontské nakladatelství, po šedesátce onemocněla rakovinou a vloni na jaře jí podlehla. Nedožila se tak svého literárního debutu, dva měsíce po její smrti jí vyšel psychologický román Tichá žena, teď vychází i v češtině.

Existuje jen málo fotografií A. S. A. Harrisonové, autorky, která zemřela dva měsíce před vydáním svého debutu. | foto: Oficiální web autorky

Tichá žena

55 %

Autorka: A. S. A. Harrisonová

Překlad: Kateřina Klabanová

304 stran, cena 319 korun

Možná i osud autorky napomohl tomu, jaký se z knihy stal bestseller. Na serveru Goodreads má kniha víc než šestadvacet tisíc hodnocení od čtenářů, víc než čtyři tisíce lidí pak knihu nejenom ohvězdičkovaly, ale připojily i svoji recenzi. Nejčastěji ho srovnávají s dramatickými knihami Gillian Flynnové. Práva na zfilmování Tiché ženy koupila produkční společnost Nicole Kidmanové a právě tahle herečka si i zahraje hlavní roli.

Pokud se bude film chtít honosit přídomkem psychothriller stejně jako kniha, bude ale muset angažovat dobré scenáristy, kteří k Harrisonové něco děsivého přimyslí. Protože jinak je to celkem nuda.

Jodi a Todd jsou úžasný pár. Ona je psycholožka a bere pár klientů týdně, žádné náročné případy, spíš lidi, co potřebují trochu povzbuzení. Víc by toho stejně nezvládla, stará se o luxusní byt, aranžuje květiny, vaří gurmánské večeře a venčí psa. Děti nechtěla. Todd se vypracoval z ničeho, když Jodi před dvaceti lety poznal, měl jen dluhy a vlastními silami přestavoval starý dům na kancelářskou budovu. Jenomže se mu dařilo a s podporou své ženy se stal váženým stavitelem. Zároveň je i sukničkářem a rád si dá sklenku. Poklidné soužití už na straně patnáct rozkolísá věta, která předjímá, co se stane - Jodi se přiznává, že za pár měsíců z ní bude vražedkyně.

Právě těch několik měsíců román líčí. Harrisonová se okatě snaží zůstat nezávislá a nikomu nestranit. Nabízí pohled z jeho i její strany, oba se dopouštějí chyb. Jenomže je to všechno placaté a průměrné. Tichá žena je taková ne-literatura, není ničím zvláštní. Snad jen přemírou proměnných, které autorka do koktejlu svého románu míchá. Jenomže tu nudu nezachrání ani podezření na smrtelnou chorobu, ani náznak sexuálního zneužívání, ani záznam dialogů mezi terapeutem a klientkou.

Sečteno a podtrženo: jako oddychové letní čtení Tichá žena stačí, víc však nenabízí.