Svět knihy nechce „jen“ dobré ceny. Jde mu o vysokou úroveň

Ředitelka největšího českého knižního veletrhu Dana Kalinová se na knižním trhu propracovala až do skupiny šéfů mezinárodních knižních veletrhů.

Veletrh Svět knihy 2008 | foto: Svět knihy

Dnes v Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti zahájila už patnáctý ročník Světa knihy. Jeho program má skoro čtyři sta pořadů, centrální expozice je letos věnovaná Rusku.

Knižní veletrhy vnímají čtenáři jako dobrou příležitost nakoupit knihy se slevou a potkat své oblíbené autory. Málokdo však tuší, jaké další funkce knižní veletrhy mají.
Původním smyslem knižních veletrhů byl obchod s autorskými právy literárních děl, největší frankfurtský veletrh dokonce původně nabízel přímo rukopisy. Varšava nebo Lipsko byly za komunismu příležitostí pro setkání s nakladateli ze Západu. Kromě klíčových obchodních veletrhů se ty ostatní zaměřují spíše na kombinaci literárních pořadů a snahu představit čtenářům nakladatelství a jednotlivé spisovatele.

Jaké místo má podle téhle filozofie Svět knihy?
Svět knihy je od začátku orientovaný hlavně na čtenáře a jeho hlavním cílem je podporovat četbu a představovat české i zahraniční autory. Zájmem nakladatelů, kteří na veletrhu vystavují, je prodat co nejvíc knih a dostat se k co nejvyššímu počtu čtenářů. Na druhou stranu se snažíme kromě prodeje knih udržet i vysokou úroveň literárního festivalu, všech jeho doprovodných programů včetně odborných setkání a konferencí. Pokud se budeme zaměřovat pouze na prodej knih se slevou, brzy z mezinárodní rodiny veletrhů vypadneme.

Svět knihy v číslech

Vloni byla rekordní návštěvnost, přišlo 35 tisíc lidí.

Letos se účastní autoři ze 40 zemí, celkem se veletrhu zúčastní 456 hostů, z toho 60 jich přijede z ciziny. Program Světa knihy má 374 položek, vystavuje tu 319 nakladatelství na 200 stáncích o celkové rozloze 3 291 metrů čtverečních.

V rámci veletrhu bude udělena Cena Jiřího Ortena pro mladé autory, Premia Bohemica pro zahraniční bohemisty, anticeny za nejhorší překlady roku, ceny Akademie sci-fi, fantasy a hororu a svoje výroční ceny tu udělí také několik různých nakladatelství.

Veletrh začal dnes v 10 hodin a končí v neděli v 16 hodin. Na všechny čtyři dny stojí vstupné 200 korun.

Jaké je postavení pražského veletrhu v rámci těch evropských?
Před patnácti lety, kdy Svět knihy vznikal a já byla v tomhle světě greenhornem, již existovaly konkurenční veletrhy, mezi které jsme se museli rychle začlenit. Pražský veletrh má však od počátku milou atmosféru, kterou mnoho zahraničních návštěvníků oceňuje. Snad i díky tomu jsem se jako jeho ředitelka dostala do skupiny šéfů mezinárodních knižních veletrhů, kde se mohu mnoho naučit a také pomoci mezinárodní imagi Světa knihy.

Vy jste se však dostala až do vedení té skupiny. Jak se to povedlo?
Loni mě londýnský veletrh nominoval na viceprezidentku konference skupiny. Napřed jsem tomu nemohla uvěřit a takovou nabídku přijmout. Třeba jen na lipský veletrh přijíždí každoročně na tisíc pět set spisovatelů, tomu my nemůžeme konkurovat. Oni mě navrhli právě proto, že máme mnohem složitější podmínky k udržení existence veletrhu, a přesto jsme se při jeho přípravě osvědčili v mezinárodním měřítku.

Kolik lidí tedy největší český knižní veletrh připravuje?
Jsme dvě stabilní zaměstnankyně. Sezonně však samozřejmě nabíráme další externisty, jejichž počet vzrůstá s blížícím se veletrhem.

Když objíždíte světové veletrhy, dokážete vypozorovat specifika každého z nich?
Určitě ano, každý veletrh má svou identitu. V poslední době výrazně vzrůstá třeba mezinárodní pozice londýnského veletrhu, který působí v atraktivní a početné jazykové oblasti, a má tudíž poněkud jednodušší situaci v rozšiřování prostoru pro obchodování s autorskými právy. Důležité jsou také některé asijské přehlídky, to je dáno i velikostí jejich potenciálního obchodního prostoru. Ten nejtradičnější evropský knižní veletrh v německém Frankfurtu je samozřejmě velmi důležitý, mnoho lidí však stále častěji zdůrazňuje, že není možné pojmout ani zlomek toho, co se ve Frankfurtu nabízí. Pražský veletrh má oproti němu jakýsi lidský rozměr, zahraniční hosté mi často říkají, že se tu díky naší péči cítí jako v útulné knihovně.

Na kterého spisovatele se vy osobně letos nejvíc těšíte?
Přivážíme spisovatele ze všech členských i kandidátských zemí Evropské unie, navíc i ze Švýcarska a Norska, což jsou země, které nelze z literárního hlediska ignorovat, i když do Unie nepatří. A také z Ruska, které je letos hlavním hostem veletrhu. Osobně jsem však právě dočetla knihu Bastard z Istanbulu od Elif Şafakové, která sice zatím nebyla přeložená do češtiny, ale je naprosto úchvatná. Takže pokud bych měla ze zahraničních hostů, kteří do Prahy přijedou, někoho jmenovat, byla by to ona.

Hvězdy veletrhu

Ingo Schulze
beseda a autorské čtení v pátek ve 14.00
V češtině čerstvě vycházejí dvě knihy významného současného německého prozaika – román Adam a Evelyn, obraz biblického příběhu, zasazuje k Balatonu roku 1989, a sbírka povídek Berlínské bolero.

Olga Tokarczuková
autogramiáda v sobotu ve 14.00
Snad největší literární objev devadesátých let a nejznámější polská autorka současnosti Olga Tokarczuková získala už dvakrát cenu Niké, naposledy za své Běguny, fenomenální románové puzzle o novodobém nomádství.

Sergej Lukjaněnko
beseda v pátek v 18.00
Nejúspěšnější současný ruský autor sci-fi pochází z Kazachstánu a živil se jako psychiatr. Proslul však jako autor série Noční hlídka, Denní hlídka, Šerá hlídka a Poslední hlídka. U nás nejnověji vyšel jeho román Nanečisto.

Philipp Vandenberg
autogramiáda v sobotu ve 12.00
Odborník na egyptské mumie napsal přes třicet knih, jejichž děj se odehrává na historickém pozadí. Vždy jde o lásku či nenávist. Vandenbergovi se díky jeho knize Sixtinské spiknutí přezdívá otec vatikánského thrilleru.

Saskia de Coster
beseda v pátek v 16.00
Mladá vlámská autorka, jež oslnila nejen Nizozemsko, je u nás známá díky jedinému překladu – knize Hrdina. Bývá přirovnávaná k Borisi Vianovi či Jeanette Wintersonové, sama miluje Márqueze. 

György Dragomán
beseda v sobotu v 15.00
Česky vyšel jen jeho fascinující Bílý král, který byly přeložen snad do všech evropských jazyků. Vypráví příběh rumunského chlapce, jehož otec je za Ceauseskova diktátorského režimu odvlečen do pracovního tábora v dunajské deltě.

Julia Franck
autorské čtení v sobotu ve 14.00
Držitelka německé knižní ceny je i u nás známá právě oceněným románem Polednice. Působivý příběh matky, která na konci války uprostřed přeplněného štětínského nádraží opustí svého malého syna, hluboce zasáhne každého čtenáře.

Arnon Grunberg
beseda v sobotu v 16.00
Proslulý nizozemský autor, který se trvale usadil v New Yorku, je držitelem mnoha literárních cen a rekordů v prodejnosti. U nás mu vyšly Modré pondělky, Statisté, Fantomová bolest a nejnověji Tirza v nakladatelství Argo.