RECENZE: Láká do Anglie zoufalce. Ale třeba ten Kapíto není takový gauner

Iva Pekárková vydala novou knihu – pětadvacátou, možná třicátou v řadě. A znovu skvělou, znovu titul, který má všechny kvality toho nejlepšího autorčina psaní, které známe z próz jako Dej mi ty prachy, Gang zjizvených, Beton, Levhartice nebo loňský Dům bez zrcadel.

Zaprvé: Pekárková probírá vesměs témata, o kterých se tady moc nepíše. V novince nazvané S orlem na zádech jsou to námezdní pracanti, již jezdí do Anglie za lepším živobytím – a občas končí ve spárech novodobého otrokáře, toho příslovečného orla, co právě chytil za kůži na hřbetě svého králíka.

A zadruhé: autorka, napřesrok šedesátiletá, píše vždycky na pomezí literatury a reportáže, píše vlastně takovou literární reportáž. Její prózy mají novinářský švih, živost i aktuálnost a zároveň románovou strukturu a příběh s jasnou dějovou linkou. Ve výsledku ovšem docela temnou. V novince je to nejinak.

Hlavní postavou, kolem které se to celé točí, je jistý Marcel Kapíto. Jmenuje se sice úplně jinak, ale právě tahle dvojakost, dvojznačnost je pro celý příběh typická.

Kapíto vozí do Anglie z České republiky a Slovenska sociálně dezorientované typy, ztroskotance, hlavně Romy a Romky, kteří nevědí, jak dál se životem, mají blízko k drogám, chlastu, prostituci.

Samaritán i kšeftař

Prostě zoufalce. A dává jim šanci. Začít znovu – pracovat. Co vydělají, jim sice sebere, ale v jeho rodinném domě je o ně jinak komplet postaráno: postel, sprcha, jídlo, šaty a sem tam i nějaké to kapesné. Na jednu stranu tedy skoro samaritán. Na stranu druhou ale ten nejbrutálnější kapitalista, kšeftař s lidskou prací bez jakýchkoli skrupulí. Kapíto má ženu a tři syny.

Ale ta žena není jediná, má vlastně harém – a děti trousí po světě jako drobky chleba. Motiv dítěte je ostatně v příběhu důležitý a vlastně se v něm zjevuje průběžně od začátku do konce.

Jinak je ten příběh jako takové korále na šňůrce. Statický i cyklický. Jsou to většinou profilové obrázky obyvatel Kapítova domu. Čtenář se dozvídá, jak bídně jim bylo doma, tedy v Česku a na Slovensku, a jak bídně je jim teď tam.

I když aktuálně je jim bídně spíš z pohledu zvenčí, oni sami si tu novou bídu moc nepřipouštějí, dokonce svého pána omlouvají, mluví v jeho prospěch.

Takže znovu dvě strany jedné mince. Projeví se to hlavně v poslední části knihy, kdy na Kapíta vlítne policie, aby jeho otrokářskému byznysu zatnula tipec. Finále je pak vyloženě chmurné, a nejen proto, že dům, který fungoval vlastně jako velká rodina, mizí ze scény, všechno se rozpadá. Ze scény totiž mizí hlavně černobílost, jednoznačnost.

S orlem na zádech

80 %

autorka: Iva Pekárková

nakladatel: Ikar

Co zůstává, je otázka, jestli byl Kapíto tak jednoznačně gauner, jestli třeba opravdu pár lidem nepomohl, nevytáhl je ze tmy na světlo – nedal jejich marným životům trochu smyslu.

O tom, že Iva Pekárková má tohohle smyslu ve svých knížkách na rozdávání, pak není pochyb. Její novinka je toho důkazem.