Doma je tam, kde se dá rozložit spacák, říkáte. Nepřibývá s věkem přece jen potřeba pohodlí?
Vloni v Austrálii jsem si na dvou dobrodružných výletech ověřila, že pořád mohu spát klidně v autě. Zvládla jsem to. Domov je hlavně tam, kde je Káčko (přítel se jmenuje Kenneth, pozn. red.). Teď zrovna bydlíme docela luxusně, protože jsem se stala kostelnicí. Práce je to sice neplacená, zato máme k dispozici krásný byt.
Měl tolik soudnosti, že aby nezpůsobil noční můru někomu z kolegů, raději skočil z okna. Tohle všechno ale bylo samozřejmě v naší rodině velké tabu.