RECENZE: Běžec Murakami má v nové knize strach se otevřít

  17:39aktualizováno  17:39
V češtině vyšla další kniha slavného japonského autora Harukiho Murakamiho. Netypická, specifická – a příliš opatrná.

Haruki Murakami při své návštěvě Prahy (2006) | foto: Profimedia.cz

Spisovatel a sportovec? Trochu divná kombinace. A přece se mezi slavnými jmény najde pár příkladů. Dick Francis závodně jezdil na koni, John Irving propadl zápasení a Nick Hornby dal srdce fotbalu alespoň jako fanoušek.

U Harukiho Murakamiho, který si střeží soukromí, však osobněji laděný text, nazvaný O čem mluvím, když mluvím o běhání, překvapí.

Docela všední bytost?

Představit si mysteriózního autora Norského dřeva, kterak ho ve fitcentru péruje mladá trenérka nebo jak se vzteká nad bolavými koleny, dá trochu námahy. Najednou je tu docela praktická knížka o "docela všední bytosti", která vypovídá hlavně o dřině a režimu rozpočítaném na minuty.

Haruki Murakami: O čem mluvím, když mluvím o běháníPodstatnou část textu zabírají poněkud únavné popisy taktiky, ztuhlého svalstva, vhodné obuvi a vyčerpávajícího zápasu se semafory, cyklisty, vedrem, stářím i únavou. Uprostřed nářků na ubohé tělo byste skoro zapomněli, že jde o světově uznávaného spisovatele. Svět se tu otáčí podle zaběhnutých kilometrů, čas určují termíny maratonských běhů, manželka, přátelé, soupeři defilují v tom běžeckém vzduchoprázdnu pouze jako anonymní stafáž.

Přitom autorovy ambice byly nepochybně větší: netoužil psát jen příručku pro běžce, ale také o tom, jak ho běhání změnilo, jak souvisí s psaním, tím, jak nahlíží na život. "Považuju tuhle knihu za jakési své memoáry," píše Murakami v závěru. O čem mluvím, když mluvím o běhání mohlo a mělo být meditací nad sebou samým. Jenže tenhle plánovaný přesah, který by z běhání učinil metaforu života, moc nevyšel.

Příliš uhýbavých vět

Na jednu stranu se totiž autor odhodlal poodhalit tajemství, které se rozprostírá nad jeho životem a dílem, na stranu druhou se závojů urputně drží. Až příliš dává pozor, aby na sebe náhodou neřekl víc, než musí. Náznaky, které v jeho románech umocňují pocity samoty a odcizení, tu vyloženě vadí. Murakami sice prozrazuje značku svých běžeckých bot a popisuje srážku s kovovým sloupkem, ale to podstatnější, zranění a vzněty, v jakých se utvářela jeho osobnost, až na pár výjimek (sebemrskačské pozorování před zrcadlem v dospívání) halí do obecných frází.

Jeden z příkladů takové uhýbavé věty: "Díky tomu jsem se taky setkal s hezkou řádkou zvláštních lidí a zažil tak podivné věci, že bych to nikdy nečekal." Jaké lidi, jaké podivnosti? Čtenáři musí stačit vysvětlení, že si autor nové impulzy "dokázal aktivně, konstruktivně užít" – doplněné občasnými banalitami typu život je nespravedlivý a pevná vůle všechno nezmůže.

Newyorský maraton

Haruki Murakami běhá od roku 1983 maraton. Za obvláště těžký považuje ten newyorský (záběr z roku 2009).

Navzdory útlému rozsahu knihy se autor místy opakuje, což jen potvrzuje dojem celkové slepenosti knihy. A když nadhodí zajímavou myšlenku o jedu, který se uvolňuje psaním a neutralizuje běháním, vzápětí ji opustí, jako by se ke kořenům té jedovatosti bál ponořit.

Murakamiho kniha odkazuje v názvu na soubor povídek Američana Raymonda Carvera (O čem mluvíme, když mluvíme o lásce), jehož Murakami překládá. Běžecká vášeň se tu však neprožívá, ale uvážlivě buduje. Udržuje přece rovnováhu, s fyzickými silami se lépe píšou knihy.

Tahle však zdaleka nedosahuje intenzity Murakamiho románů. A to i přesto, že je v ní uloženo leccos z asijské vytrvalosti, pokory, vědomí pomíjivosti a vlastní nedostatečnosti a několik výstižných okamžiků (pyšné studentky z Harvardu předbíhající stárnoucího autora). Ale žádná horečka, souboj do posledního dechu.

Haruki Murakami: O čem mluvím, když mluvím o běhání
Překlad Tomáš Jurkovič. Odeon, 167 stran, cena 249 korun
Hodnocení MF DNES: 40 %

Mohlo by vás zajímat

24. 2. se uskuteční 91. ročník předávání filmových cen v Los Angeles
23. 3. proběhne předávání filmových cen (Praha, Rudolfinum)
17. 3. bude mít premiéru pořad Za oponou na iDNES KINO


Nejčtenější

Českou stopu v Teorii velkého třesku podporuje představitelka Amy

Mayim Bialik jako Amy Farrah Fowler v seriálu Teorie velkého třesku

V americkém seriálu Teorie velkého třesku, jehož závěrečnou řadu nyní vysílá Prima Cool, se občas objevují odkazy k...

KOMENTÁŘ: Záhadná postava. Velice spokojený televizní divák

Ze seriálu Most!

Patří do rodiny nadpřirozených bytostí z novodobých pohádek. Na rozdíl od početné armády reptalů ho nikdy nikdo...

RECENZE: Jaromír Hanzlík si napsal telenovelu Léto s gentlemanem

Trailer k filmu Léto s gentlemanem

Na svatého Valentýna utrpěla kina srážku s telenovelou. Kdyby v titulcích filmu stálo Rosamunde Pilcherová a běžel na...

Filmový Freddie Mercury je hit „zbytku světa“, rekordy neláme

Záběr z filmu Bohemian Rhapsody

V Česku i na Slovensku ovládl loni návštěvnost kin. Jak si Bohemian Rhapsody, životopis Freddieho Mercuryho ze skupiny...

VIDEO: Od Hitlera po Sheldona. Jak se Česko proslavilo nejen v seriálech

Sheldon Cooper v seriálu Teorie velkého třesku s českou a slovenskou vlajkou

Sheldon Cooper v seriálu Teorie velkého třesku opakovaně vytahuje reference k české historii. A zdaleka není sám. Stopy...

Další z rubriky

Který Malý princ, Čapek nebo Dracula? Klasiky trpí nekvalitními reedicemi

Malý princ (ilustrace)

Reedice úspěšných děl a klasik jsou nedílnou součástí knižního trhu. Velký Gatsby, Malý princ nebo Dracula se prodávají...

RECENZE: Ledecký je Čapkovi věrný. Jen jeho poetika je komiksu vzdálená

Jonáš Ledecký se svým obrazem

Ctít originál a sloužit mu? Takovou otázku si musel položit výtvarník Jonáš Ledecký a kolektiv autorů komiksu Kapsy. Na...

RECENZE: Přichází Žár. Román o tragédii spíše chladí

Sauna (ilustrační foto)

Lidská soutěživost a potřeba překonávat se nezná hranic. Důkazem toho bylo historicky poslední a tragické finále...

Najdete na iDNES.cz