Pražské jaro očima německého historika připomíná, že nic netrvá věčně

  16:54aktualizováno  16:54
Německý historik a bohemista Schulz Wessel si v nové knize „Pražské jaro. Průlom do nového světa“ položil otázku, jakou roli sehrálo pražské jaro v tuzemských i světových dějinách. V mnohém sice rekapituluje, především když přijde na umělecké a kulturní reálie doby, naštěstí však upouští od zažitých učebnicových termínů.

Z výstavy Nakonec přijely tanky - "Čtyřka" protagonistů Pražského jara - předseda vlády Oldřich Černík, předseda Ústředního výboru Komunistické strany Československa Alexander Dubček, prezident republiky Ludvík Svoboda, předseda Sněmovny Josef Smrkovský | foto: Miroslav Zajíc

Spíše než o uvolňování poměrů a nevyhnutelných změnách totiž píše o kýžené snaze vyrovnat se s minulostí, s vlastními démony a také o úloze jednotlivých aktérů – umělců, studentů nebo rehabilitovaných komunistů.

Wessel už v úvodu upozorňuje, že publikace „Pražské jaro. Průlom do nového světa“ nehledá kořeny a motivace změn v měsících či letech těsně předcházejících okupaci. Volá po komplexnějším zasazení událostí do kontextu.

Obálka knihy Pražské jaro. Průlom do nového světa

Obálka knihy Pražské jaro. Průlom do nového světa

Připomíná tak v současnosti politiky často zneužívané období politických procesů padesátých let a s nimi spojené trauma. To se totiž stalo hlavním hybatelem změn v následující dekádě, ačkoliv autor nezapomíná dodat, že mnohé oběti, především ty nekomunistické, nezvládlo pražské jaro rehabilitovat.

„Největší, zatím málo oceňovaná zásluha reformního období, spočívala v tom, že československá společnost získala nový morální základ. Šovinistický konsenzus 50. let, který byl až do roku 1968 zpochybňován jen polovičatě, pražské jaro rozhodně odmítlo a veřejně rehabilitovalo tehdejší justiční oběti,“ píše Wessel.

V druhé části pak připomíná antisemitské pozadí jednotlivých procesů. Jedenáct ze čtrnácti odsouzených v procesu s Rudolfem Slánským bylo židovského původu, a dokonce i sám František Kriegel, jediný, kdo odmítl podepsat Moskevský protokol, se musel o mnoho let později během jednání z první části roku 1968 vyrovnávat s protižidovskými narážkami ze strany zástupců Sovětského svazu.

Lépe definovat budoucnost

Stín minulosti byl však v podání Wessela pouze jedním z hnacích motorů pražského jara. Tím druhým, stejně jako v případě většiny změn, je v jeho výkladu vidina lepší budoucnosti. Nadějných zítřků, jejichž podobu se však vedoucím aktérům nezdařilo definovat, upozorňuje.

„Proměnu postojů vedoucích kádrů způsobil především narůstající rozpor mezi oficiálním líčením světlých zítřků, které po dosažení socialistické společnosti slibovalo rychlé pokračování ke komunismu, a zásadně odlišnými osobními zkušenostmi. Pochopení tohoto rozporu bylo pro vedoucí funkcionáře KSČ, kteří se v roce 1968 upsali reformám, tak převratné jako pro věřící lidi ztráta víry,“ vysvětluje Wessel.

Ať už však doba, která následovala, Čechoslovákům na chvíli zlomila vaz, pražské jaro v myslích občanů zůstalo jako připomínka naděje a poselství, že diktátorské režimy tady nesetrvávají navěky.

Autor:

Zeman odsuzuje snahu ocenit okupanty z roku 1968, chce od Rusů vysvětlení

Prezident Miloš Zeman hovoří na Žofínském fóru. (28. května 2019)

VIDEO Zeman chce od ruského velvyslance vysvětlení k návrhu zákona uznat účastníky okupace z roku 1968 za...

Před 50 lety vláda posvětila dočasný pobyt sovětských vojáků. Zůstali 23 let

Fotografie Jovana Dezorta z událostí 21. srpna 1968 získala v soutěži Českého...

Někdejší Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde nebyla sovětská...

1968: Pro Husáka a Brežněva byli Dubček s Černíkem užitečnými hlupáky

1968: Pro Husáka a Brežněva byli Dubček s Černíkem užitečnými hlupáky

VIDEO Návrat československé delegace z Moskvy na konci srpna 1968 provázely obavy i očekávání. Podpis...

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Jedna z posledních Gagarinových fotografií z počátku roku 1968 z přípravy na...

VIDEO Před 50 lety, 27. března 1968, se za zvláštních okolností zabil Jurij Gagarin, první kosmonaut...

Zvací dopisy byly dva. Soudruzi je psali ve spěchu a nikdy se nepřiznali

Rozbor písma Biľaka – porovnání jeho podpisu pod tzv. „zvacím dopisem“ se...

VIDEO „Vážený Leonide Iljiči,“ tak začínal dopis podepsaný pěti politiky ČSSR, který „legalizoval“...

Brněnské události z let 1968 a 1969 mapuje aplikace s unikátními snímky

Okupace Brna 1968: Sovětští vojáci posedávali u nádraží na střeše tanku

Klíčové okamžiky, které zažilo Brno v letech 1968 a 1969, si teď lidé mohou připomenout díky nové...

Papíroví okupanti zaplavili Česko, nápad vznikl v Rožnově pod Radhoštěm

Autorem originální připomínky k výročí srpnové okupace je Jan Petružela z...

Ve více než stovce měst napříč republikou se v posledních dnech objevili papíroví vojáčci....

Nejčtenější

Zemřel hudebník Ric Ocasek. Exmanželovi topmodelky Pořízkové bylo 75 let

Hudebník Ric Ocasek s manželkou Pavlínou Pořízkovou na snímku z roku 2009.

Zemřel rockový hudebník a producent Ric Ocasek. Bývalému manželovi topmodelky Pavlíny Pořízkové bylo 75 let. Zpěváka...

PRVNÍ DOJMY: Je Nabarvené ptáče dobrý film? Rozhodně pro to dělá maximum

Teaser k filmu Nabarvené ptáče

O Nabarveném ptáčeti už se ví skoro všechno. Jak se slavně probilo na festivaly v Benátkách a Torontu, že mu jedni...

VIDEO: Dagmar Havlová je zase komička. Na domovní schůzi Vlastníků

Z natáčení komedie Vlastníci

Komedie pro ty, kdo to nezažili. Tak si říká novinka režiséra a scenáristy Jiřího Havelky Vlastníci, která zamíří do...

RECENZE: Film Nabarvené ptáče je pásmo obrazů. I když nádherných

Druhá ukázka z filmu Václava Marhoula Nabarvené ptáče

Coby producentský čin představuje Nabarvené ptáče nesporně událost roku, před níž se sluší hluboce smeknout. Jako film,...

RECENZE: Když je Rambo sám doma, má poslední ránu i poslední slovo

Sylvester Stallone ve filmu Rambo: Poslední krev

Teprve v pátém dílu série si mohl válečný veterán z Vietnamu vychutnávat v penzi poklidu venkova po boku přátel, jenže...

Další z rubriky

Úspěch české spisovatelky. Francouzi ji navrhli na prestižní cenu

Spisovatelka Lenka Horňáková-Civade

Nový román spisovatelky Lenky Horňákové-Civade je v širším výběru na francouzskou literární cenu Prix Renaudot. Kniha...

Pán pekla na pláži. Už i ten nejlepší Sandman je česky plně v barvě

Ukázka z barevného vydání Údobí mlh v českém překladu

Novou verzí komiksové knihy Údobí mlh definitivně dokončilo nakladatelství Crew vydávání Sandmana. Nyní jsou již...

Literární cena Knižního klubu má nejmladší vítězku. Uspěla novela Tapetář

Vítězka 24. ročníku Literární ceny Knižního klubu Ema Labudová

Literární cenu Knižního klubu si letos odnáší dvacetiletá studentka hispanistiky Ema Labudová, která se psaní příběhů...

RECENZE: Ty idiote aneb víte, kdo je to vlastně panenka skákavá?

V kostele zaniklých Skoků u Žlutic se nacházel obraz Panny Marie Pomocnice ze...

Jaké historie vlastně jsou za řadou slov, úsloví a rčení, jež používáme, vysvětluje nová kniha Achillova pata a jiné...

Najdete na iDNES.cz