Jsou jimi kurátorky a kunstihostoričky Milena Slavická a Kateřina Tučková, publicista Radim Kopáč a výtvarník Viktor Pivovarov.
Nikde to sice není výslovně napsáno, ale vstupní obraz, nesoucí název U plotu, evokuje samu umělkyni, v podobě dívky najdeme rysy její tváře. A dívčin pohled i celková nálada malby jsou typické pro většinu díla Lomové tak, jak je v monografii zachycena: samota, nejistota, ale i jistý poklid. To vše zachyceno až v hyperrealistickém stylu.
Není náhoda, že téměř všechny reprodukce v knize jsou mladší roku 2000, byť se Lomová na české výtvarné scéně pohybuje podstatně déle. Od 80. let se ovšem věnovala především ilustrátorské tvorbě pro děti a ve spolupráci se svou mladší sestrou Lucií si vyzkoušela i komiks. Volná tvorba, jak je v monografii prezentována, je záležitostí posledních jen o něco málo více než deseti let.
Ivana Lomová: Boženka (2011)
Stěžejním textem knihy je zevrubný rozhovor Radima Kopáče s malířkou, který byl v nezměněné verzi převzat z loňského jarního vydání kulturního magazínu UNI.
Týž autor přispěl i esejem, ve kterém rozebírá vývoj tvorby Ivany Lomové a zařazuje ji do domácího i světového výtvarného kontextu: "Příbuznosti se jistě dají najít konkrétně, z domácích Petr Malina nebo Jan Šafránek, z hostů Alex Katz nebo Edward Hopper, ale podobnost je formální, vnějšková. Příběh, který Ivana Lomová vypráví skrze svá plátna, je její vlastní."
V jednotlivých tématech dále nahlíží malířčinu tvorbu Viktor Pivovarov, spíše odborně laděnou stať dodala Kateřina Tučková a Milena Slavická knihu uvedla literárně, až poeticky laděnými miniaturami.
