Bezejmenný protagonista, který si potrpí na dochvilnost, eleganci a odměřenost, však nestojí pouze proti novým časům. Jeho domovina, Oslo, nikdy opravdovou zlatou éru kaváren nezažila. Snaží se tak navázat na něco, co nikdy nebylo. Jeden z mnoha paradoxů moderní doby.
Stejně jako Hrabalův Jan Dítě nebo Jirotkův Saturnin však umí skvěle odhadnout charaktery jednotlivých hostů a je na to patřičně pyšný. Ačkoliv o něm samotném Faldbakken neprozradí téměř nic.
Novela je několikadenní návštěvou restaurantu, během které téměř vše vyjede ze zajetých kolejí. Hosté mění pořadí objednávek, číšník si poplete stoly, dáma dlouho čeká na drink. Nic nejde, jak má. Nehledě na mladou ženu, která nově vstoupí do zajetého světa restaurace a jeho tradičně preciznímu odhadu na hosty se vzpouzí.
Co se týče děje, to jest vše. Více Matias Faldbakken nesepsal. Proč? Jeho novela je totiž spíše sociální kritikou, esejem přetaveným do stravitelnější formy vyprávění.
Restaurant The HillsMatias Faldbakken přeložila Jaroslava Vrbová Odeon, 2018, 216 stran |
Milovníky propracovaných zápletek a překotných dějových zvratů příliš nepotěší, naopak přemýšliví a možná i skeptičtí čtenáři budou mít radost.
A zajisté by byli potěšeni i českým překladem předchozích knih autora, především trilogie Skandinávská mizantropie, kterou se zapsal do historie jako nemilosrdný kritik přešlechtěné skandinávské společnosti. V Restaurantu The Hills je už totiž spíše vysloužilým mistrem, který však stále umí bodnout.