RECENZE: Margita dokazuje, že paměti by se měly psát až od určitého věku

Tenoristu Štefana Margitu u nás zná nejen operní publikum. Je tu celebritou. Po jeho monografii Bez omezení, kterou napsal s Michaelou Zindelovou, tedy jistě sáhnou i čtenáři, kteří ho znají spíše díky showbyznysu a manželství s Hanou Zagorovou.

Štefan Margita vydává monografii Bez omezení. | foto: stefanmargita.com

Počtou si, zvlášť když Margita vypráví prostě a přímočaře. Nicméně kniha stojí za pozornost spíš z jiného důvodu. Je totiž přepracovanou a doplněnou verzí monografie, napsané před patnácti lety.

Autor se už může opřít o bohatší zkušenosti a kontakty, v tomto případě s režiséry, dirigenty i kolegy pěvci, jakkoli vztahy mohou být složité a rivalita je skutečnost. Margita má teď mnohem více co sdělit a za jeho větami je znát větší pokora - před světem, který nezajímá, kdo je celebritou kdesi v Česku, ale jakou práci odvede na jevišti v obrovské konkurenci.

Bez omezení

70 %

autor: Štefan Margita, Michaela Zindelová

nakladatel: XYZ

311 stran, 299 Kč

Ostatně schopnosti přizpůsobit se a najít svoji cestu vděčí Margita za kariéru na světových scénách včetně Metropolitní opery, jíž přirozeně věnuje řadu odstavců.

Knihu, kterou doplňuje přehled významných angažmá, vydalo nakladatelství XYZ ve společnosti Albatros Media. Příprava do tisku však mohla být pečlivější, neboť zvláště ve vlastních jménech lze najít chyby. Obsahem však tento "druhý pokus" odpovídá na otázku, proč vydávat paměti až od určitého věku.