V historiografii západních zemí přitom již od 60. let existuje disciplína zvaná "gender studies", která se věnuje ženské otázce. Tento obor byl u nás "objeven" teprve v 90. letech, a tak není divu, že první monografie zabývající se ženou v české společnosti 19. století vychází až nyní. Kniha K hříchu i k modlitbě je jistě zajímavá i tím, že její autorkou je žena docentka historie na českobudějovické univerzitě Milena Lenderová. Ženský pohled na věc by však neměl odradit případné odpůrce feministických oborů, protože slovy autorky "gender studies" nejsou disciplínou, která by měla poskytnout "ideologickou výzbroj pro nemilosrdný boj mezi feministkami a vyznavači mužského šovinismu".
Autorka knihu rozdělila na dvě části. V první sleduje proměnu ženy od děvčátka k matce, v druhé části se pak zabývá životním stylem žen a jejich veřejným působením. Snahou Lenderové je odpovědět na otázku, jak došlo k tomu, že se z žen, strážkyň rodinného krbu, staly osobnosti, které směle konkurovaly mužům jak na akademické půdě a v zaměstnání, tak na parlamentním kolbišti. Autorka si ovšem byla vědoma toho, že takové vymezení látky přináší i svá omezení.
Nositelkami emancipačních snah totiž byly zákonitě pouze ženy středních vrstev, navíc ženy do značné míry výjimečné - ať už svým talentem, vzděláním, či rodinným zázemím. Avšak právě jen tyto výjimečné ženy po sobě zanechaly svědectví, která nám umožňují nahlédnout do jejich názorů a myšlení. Lenderová z písemných pozůstalostí těchto žen často čerpala - umožnilo jí to oživit text nejrůznějšími perličkami a zároveň přiblížit osobnosti pisatelek i lidí z jejich nejbližšího okolí v intimní rovině.
Před čtenářem se tak odvíjejí osudy Zdeňky Braunerové, Zdeňky Havlíčkové, Karoliny Světlé, Honoraty Zapové, žen z rodiny Palackých - Riegrů a mnoha dalších.
Všechny tyto ženy líčí Lenderová se zjevnými sympatiemi k jejich snahám o vymanění se z dosavadního zjednodušujícího pohledu na ženu. Šlo o úsilí jistě hodné obdivu. Žena minulého století vystupuje ovšem v podání Lenderové vždy jako kladná hrdinka. Hříšné ženy se však kamsi vytratily - jistě by bylo zajímavé rozvést úvahy o nevěře, kriminalitě žen či o prostituci.
V textu ovšem nenalezneme ani špatné manželky, nepořádné hospodyně či nedbalé matky. Své místo v knize by měla mít i reflexe emancipačního hnutí očima těch žen, které se zastávaly tradiční role ženy a které po změnách svého postavení netoužily.
Jinak by totiž mohl mít čtenář dojem, že to byli výhradně muži, kteří bránili většímu uplatnění žen. Pro budoucí zpracování se také nabízí zmapování vztahů mezi ženami navzájem, ať už jde o vztahy rodinné (např. vztah matky a dcery), nebo pracovní (vztah služebných a jejich zaměstnavatelek).
Na druhé straně kniha přináší spektrum nejrůznějších poznatků dokreslujích životní styl žen středních vrstev; v takto zhuštěné podobě je jinde nenalezneme.
Autorka popisuje rozvoj dívčího vzdělávání a vznik ženských spolků, dozvíme se, co pro ženy znamenalo manželství a rodina.
Obzvlášť zajímavé jsou pasáže o hygieně, módě, kosmetice či ženském sportu.
Publikaci Mileny Lenderové lze zároveň použít i jako příručku čtenář si může vybrat pasáž, která jej zrovna zajímá. Takže svazek K hříchu i k modlitbě, který Mladá fronta zařadila do své osvědčené edice Kolumbus, může zaujmout nejen tradiční zájemce o historii, nýbrž i ty, kdo se interesují o životní styl našich předků.
Milena Lenderová: K hříchu i k modlitbě. Žena v minulém století. Mladá fronta, Praha 1999, 300 stran, náklad a cena neuvedeny.
