Zatímco na různé subkultury míří klasický superhrdinský komiks či japonská manga, současná autorská tvorba cílí na širší publikum. Na rozdíl od psané literatury ale komiks nevychází jako e-knihy - v Česku neexistuje rozšířená platforma, která by zážitek z komiksu převedla do digitální podoby.
„Vydávat komiks jako e-knihu nedává ekonomický smysl,“ řekl ČTK Lukáš Růžička z nakladatelství Paseka, které se také do komiksů pustilo. „Knihy jsou ale stále priorita. Zájem Paseky o komiks je způsobený tím, že jsme věděli, co u nás chybí: Příběhy ze současnosti o dětech a dospívajících, komiksy pro holky nebo s ženskými hrdinkami, komiksy, které se vyhýbají stereotypům. I zájem čtenářů nám tohle potvrdil,“ řekl.
Současné autorské práce prezentuje festival, který se koná dnes a v sobotu v Karolinu. Ukáže přes 40 autorů a nakladatelů z celé Evropy, pět z nich je českých, řekla ČTK jedna z pořadatelů Klára Vöröšová. Většina produkce je pro dospělé. „Zaměřujeme se na komiks s osobními příběhy, se sociálními akcenty,“ doplnila. K těm patří třeba série komiksů, na kterých spolupracovaly děti z dětských domovů, nebo známá knížka Padoucnice francouzského autora Davida B., která vypráví o boji kluka s těžkou a rozšířenou nemocí.
Z českých nakladatelství se festivalu vedle Paseky účastní Labyrint, Meander či Baobab. Ta se věnují především komiksu pro děti, stejně jako skupina Euromedia Group. Její ředitel Antonín Kočí ČTK řekl, že zatím mají komiksy jen malý podíl. „Ale v dětském segmentu jsou to výrazné tituly, které bodují u veřejnosti i kritiky, Obrázky z československých dějin Jiřího Černého a Lukáše Fibricha získaly (komiksovou) cenu Muriel,“ řekl.
Domnívá se, že zrychlená doba si žádá nová zpracování podobných témat. „Vidíme to u dětí i dospělých - obrazy na ně promlouvají jasným jazykem. Odezva i poptávka je velká, zvláště u mladších čtenářů,“ uzavřel.
Jako čistě komiksové vzniklo už před 20 lety nakladatelství Crew. Muži, kteří je zakládali, měli různé okruhy zájmu - jeden komiks evropský, druhý nezávislý a zbylí byli „odchovanci Batmana a Loba“, řekl ČTK jeden z nich Jiří Pavlovský. Začínali s jedním titulem ročně, dnes jich mají stovku. Rozrostli se ale i žánrově. „Po 20 letech jednání s Japonci se nám podařilo sehnat špičkové manga tituly, přišli jsme na způsob, jak vydávat evropské komiksy, aby je lidé kupovali, pouštíme se i do titulů pro děti, herních věcí, posilujeme superhrdinské komiksy i horory,“ popisuje šíři produkce.
Největší zájem o komiks mezi Čechy podle něj byl po revoluci. „Pak následoval prudký propad a teď se zase pomalu šplháme nahoru. Zájem roste, ale s tím i počet titulů, které vycházejí,“ uvedl. Velký zájem je dnes o mangu. „Mladší generace už tolik nečte Spider-Mana jako spíš Naruta či Tokijského ghúla. Je to otázka módnosti a silného podhoubí, manga a anime akce patří k těm největším v Česku. Ale funguje i to, že mangy mají silný důraz na emoce, na hrdiny, kteří se potýkají s problémy vlastní silou (...) a i v tom, že nejsou nekonečné, ale přináší uzavřený příběh,“ říká. Mezi velmi úspěšnými tituly Crew je ale také Garfield nebo Simpsonovi.
Podle Růžičky z Paseky se Češi naučili číst komiks bez ohledu na žánr. „U Ekonomixu a Hildy jsme prodejně nad hranicí, která se v Česku považuje za bestseller. Jedno je černobílý nonfiction komiks o historii ekonomie, druhé je barevné dobrodružství v pohádkové, skandinávsky laděné krajině. Radost nám ale dělají hlavně ohlasy dětí a rodičů - existují rodiny, které sledují celou komiksovou produkci Paseky,“ uvedl.
Existují ale i komiksy, které jsou hotovými blockbustery - tím byl titul Zátopek vydaný Pasekou spolu s Argem. „Při něm se sešel hvězdný tým Jaromír 99 a Jan Novák, tomu odpovídaly i produkční náklady. Se stejným týmem připravujeme komiks o bratrech Mašínech, adaptaci Novákova románu Zatím dobrý,“ řekl Růžička.
