Jako ilustrace snad nejlépe poslouží jedna příhoda z konce 30. let, kdy čtrnáctiletá Edita Passerová (narozená roku 1916 v Praze) publikovala uprostřed stávky horníků ve školním periodiku esej, v němž si pochvalovala, jak je v její soukromé škole teplo. Důsledek: vyloučení ze všech vzdělávacích institucí republiky.
Křivolaká cesta
Nicméně dostalo se jí kvalitní kosmopolitní výchovy, ovládala několik jazyků. (A mimochodem: znala oba rodiče Václava Havla a její bratranci náleželi k pražskému okruhu Franze Kafky.) Provdala se za Angličana a odjeli do Británie (1938), kde později začala anglicky psát. Zmínku si zaslouží i druhý (dnes již zesnulý) manžel paní Templetonové, významný lékař, který jako první Evropan vůbec vstoupil do královského paláce v Nepálu.
Do dějin literatury opředené skandálem Templetonová vkročila minimálně dvakrát. Jednak roku 1968, kdy v časopise The New Yorker uveřejnila novelku neskrývaně vykreslující noc lásky mezi mladou vdanou Britkou a jejím americkým nadřízeným v armádě (na pozadí druhé světové války). A jednak románem Gordon. Obě prózy spojuje autobiografický tón, elegantně vytříbený styl, působivé vylíčení ženské vášně. Ale také se kontextem zásadně liší.
Zatímco časopis The New Yorker patří k respektovaným tiskovinám pro vyšší vzdělané vrstvy, publikační historie Gordona se neobešla bez dobrodružných zákrutů - od prvního vydání roku 1966 opatřeného pseudonymem přes pirátské verze v mnoha jazycích až po rok 2003, kdy kniha poprvé (!) vyšla ve Spojených státech a v Británii pod autorčiným vlastním jménem. Zajímavé detaily a zasvěcené komentáře na toto téma (jakož i zamyšlení nad definicí pornografie) vrchovatě obsahuje brilantní doslov Ladislava Nagyho k českému vydání.
Mnohé kritiky v zahraničí - zejména v USA - román Gordon vulgarizují. Děj tvrdošíjně popisují konvenčními výrazy jako "znásilnění" či "mučení", přestože vypravěčka Louisa, jak sama přiznává, neprotestuje, když se jí v Londýně (je krátce po druhé světové válce) s chladem tělesně zmocňuje psychiatr Robert Gordon; přináší jí to dosud nepoznanou rozkoš. A zadruhé četní recenzenti román charakterizují jako "statický" a "repetitivní", čímž opomíjejí gradaci jednotlivých epizod, ale hlavně finální Gordonovo odmítnutí a následnou sebevraždu jako činy, které zachrání Louisu před zničením.
Jen málo pozornosti je věnováno klíčovému momentu: s pomocí tajemstvím zahaleného psychiatra Gordona Louisa putuje zpět do světa dětství i doby relativně nedávné a ujasňuje si složitý vztah k matce, otci i k manželovi. Ačkoli později na několik let uteče do role typické rozmazlené paničky, kterou šokuje, když požádá o nůž a služebná jí ho místo na podnose donese jen v ruce, do Londýna se nakonec vrací. Na rozdíl od Ulriky, kterou nazývá "studenou, tupou, chudokrevnou kozou", by prostě Goetha - a tudíž osudově silnou, byť netradiční lásku - nikdy neodmítla.
Neříkat vše "natvrdo"
Až překvapivě méně podvratný je Templetonové jazyk, jehož rozpačitou váhavost i občasnou odtažitost překladatel beze zbytku vystihl. Třebaže si hrdinové od počátku tykají, k sexu se často odkazuje zástupným zájmenem jako "to", eventuálně "celé to" (v angličtině "it", "the whole") a jisté praktiky se jak v originále, tak v překladu označují pouze francouzským opisem ("čemu Francouzi říkají les plaisirs solitaires"). Obdobně také Louisa vyjadřuje své city, pro něž očividně nenachází vhodná slova: je "prosta rozhořčení, vzteku, agresivity" (v angličtině "beyond") či "mimo jakékoli štěstí či smutek" (opět "beyond").
Poznámku si zaslouží i rozmanité literární narážky a citáty čerpající především z již zmíněného Goetha; Gordona lze číst též jako pokušitele, viz Louisina replika: "Kdyby psal Goethe Fausta dnes, musel by z Mefistofela udělat psychiatra." Zatímco spisovatelka předpokládala kosmopolitní čtenářstvo a některé úryvky z Goethovy tvorby ponechala v němčině, Ladislav Nagy je moudře (a velmi dobře) překládá.
Na druhou stranu čeští čtenáři přišli o překrásný vizuální vjem. Chladné přitažlivosti Gordonova temně zeleného županu se zlatými japonskými draky, jenž tvoří obálku vydání v newyorském nakladatelství Pantheon Books, se odeonská verze ani neblíží.
Edith Templetonová - Gordon
Přeložil a doslov napsal Ladislav Nagy. Euromedia Group-Odeon, Praha 2004, 208 stran, cena doporučená nakladatelstvím 219 korun.
