Nápad přitom není špatný. Když může mít televize geniálního agenta Jacka Bauera, který si poradí s nukleárním útokem za dvacet čtyři hodin, proč by nemohla mít literatura Calluma Ormonda, který musí zpacifikovat několik zločineckých gangů a odhalit všeobecné spiknutí za jediný rok?
Callumovi je pouhých patnáct let a jeho příběh je rozplánován do dvanácti svazků, postupně vydávaných každý měsíc. Na trhu je zatím první, lednový díl, v němž toho Callum Ormond už stihl nejméně desetkrát tolik, co mnozí z nás za celý život.
Zde je stručný výčet Callumových utrpení: málem se utopil, málem ho roztrhali žraloci, málem ho postřelili, několikrát ho unesli, několikrát ho mučili, nikdo mu nevěří. Ze spořádaného chlapce se stává psanec, který bojuje o holý život a snaží se rozluštit tajemné obrázky svého předčasně zemřelého otce. A snad aby to všechno ještě rychleji utíkalo, text tvoří kratičké kapitolky, odměřované tikajícím časem, 01:01, 01:12, 01:25...
Zdá se to trochu přitažené za vlasy? V současné literatuře, pro dospělé stejně jako pro děti, velí thrillerová móda plnit stránky jednou akcí za druhou. Spiknutí tak občas trochu upomene na známou paperbeckovou řadu Stopy hrůzy.
Jednoduché, takřka nerozvíjené věty ženou děj, zatímco jazyk, humor i psychologie zůstávají v pozadí. Což vadí víc v knize než v televizi. A na rozdíl od seriálu 24 hodin, který mimo jiné nabídl i sondu do života protiteroristické jednotky, ve Spiknutí skoro ani není poznat, že jde o Austrálii. Nakonec ani v zápletce Lordová neoslní: mnohé lze čekat, leccos působí nelogicky. Přesto si asi série získá řadu fanoušků, kteří v knize hledají hlavně adrenalin. Pokud se budete bavit, nad nedostatky nejspíš přivřete oči.
GABRIELLE LORDOVÁ: Spiknutí 365 – Leden
Fragment, Praha 2010, 184 stran, 149 korun
Hodnocení MF DNES: 50 %
