Známý virtuos se jako jediný Čech dostal mezi sedm desítek světových pianistů, jejichž umění zachycuje na CD prestižní edice Velcí klavíristé 20. století.
Podle vyjádření rodiny se pozůstalí zatím rozhodují, zda se poslední rozloučení uskuteční v rodinné kruhu nebo s účastí veřejnosti.
Ivan Moravec, který se narodil 9. listopadu 1930 v Praze, byl v médiích přezdíván „básníkem klavíru“ a pro mnohé byl dokonce „pianistou pianistů“. Uchvacoval perlivou technikou, dynamickou škálou úhozu, smyslem pro barevnost tónu a jemné odstíny nálad. Diváci i kolegové oceňovali nejen jeho instrumentální umění, ale i skromnost, neokázalost a pracovitost.
„Ivan Moravec byl nejuznávanějším českým pianistou, zanechal výraznou stopu hlavně v zahraničí. Budu na něj vzpomínat jako na velmi laskavého a inteligentního člověka, který byl vzorem pro mladé pianisty svým způsobem práce, snahou o maximální dokonalost,“ řekl pianista Ivo Kahánek. Moravec se podle něj nikdy nespokojil s povrchním efektem a pracoval vždy mravenčím způsobem, navíc skromně a se zájmem o práci ostatních kolegů.
„Pozoruhodný je i jeho vklad pedagogický. Zůstala po něm jedna úžasná generace pianistů, kteří se k němu hlásí,“ upozornil šéfproducent klasické hudby vydavatelství Supraphon Matouš Vlčinský. „Fascinující na něm bylo, že i ve svých téměř pětaosmdesáti letech byl úžasně otevřený vůči všemu novému, poslouchal mladé pianisty a byl ochoten vstoupit se svými nahrávkami do anonymního srovnání a nechat studenty posuzovat, v čem jsou jaké kvality. Tahle obrovská otevřenost a láska k muzice a muzikantům ho charakterizovala a činila ho výjimečným,“ dodal.
Ivan Moravec na Pražském jaru 2008
Podle Vlčinského na Supraphonu nedávno našli Moravcovu dosud nevydanou živou nahrávku z 6. ledna 1987, která vyjde pod názvem Tříkrálový koncert. „Je to repertoárově typický recitál Ivana Moravce v letech, kdy měl úžasnou formu. Hraje Bacha, Beethovena, Mozarta, Chopina a Debussyho, tedy výběr skladatelů, které hodně hrával a ve kterých byl téměř bezkonkurenční,“ uvedl Vlčinský.
Moravec si prý původně ani nechtěl nalezené nahrávky poslechnout s tím, že veškerý odkaz, který nahrál, už u Supraphonu je. Poté, co ho jeho manželka přiměla, aby si nahrávky poslechl, dal zástupcům Supraphonu za pravdu a téměř bez výhrad dal svolení k vydání. „Jeho repertoár nebyl široký, ale to, co na nahrávky přinesl, bylo vycizelované a srdcem prožité do posledního detailu,“ podotkl Vlčinský.
Za jednoho z největších klavíristů, které Česko dalo světu, označil Moravce šéf České filharmonie David Mareček. „Většina našich zahraničních hostů jej znala, ptali se na něj a toužili se s ním setkat. Jsem rád, že jsem měl možnost slyšet hrát pana Moravce živě a bylo mi ctí se s ním osobně setkat a hovořit. Spolu s celým uměleckým světem na něj budu vzpomínat jako na výjimečného umělce i člověka,“ uvedl Mareček.
Ivan Moravec na Pražském jaru 2008
Za svou bohatou mezinárodní kariéru Moravec koncertoval prakticky na všech významných světových pódiích a byl zván jako sólista předními orchestry a dirigenty. Jeho diskografie zahrnuje desítky snímků, z nichž mnohé se pyšní titulem „nahrávka roku“ a dalšími cenami. Díla Mozarta, Beethovena, Debussyho, Francka a Chopina hrál s velkým úspěchem. To zároveň vysvětluje, proč česká hudba v jeho repertoáru nezaujímá tak významné místo, i když po světě hrál často třeba Janáčkovy skladby.
Jeho interpretační mistrovství bylo již oceněno mnoha uznáními, včetně prezidentem udělené medaile Za zásluhy v roce 2000, Ceny Karla IV. či Ceny Antonína Dvořáka.
