Z pěti set písniček jsem vybral deset, říká Joe Cocker o novém albu

  12:09aktualizováno  12:09
V říjnu letošního roku vydá britský zpěvák Joe Cocker nové album s názvem Hard Knocks. V rámci turné k novému albu se zastaví 7. října v brněnském Rondu a 18. listopadu v pražské O2 Areně.

Joe Cocker | foto: bill.uk

Joe Cocker je už více než čtyřicet let jednou ze zásadních postav hudebního průmyslu. Vydal více než dvacet alb, jež prodal v milionech kusů, obdržel ceny Grammy, Zlatý glóbus i Oscar a dokonce se stal nositelem Řádu britského impéria. Jeho nadcházející album Hard Knocks je první, které vydává u společnosti Columbia pod křídly Sony Music.

Joe Cocker"Myslím, že mnohem víc času než na školách jsem strávil na ulici," říká tento šestašedesátiletý Brit. "Pro fanoušky, kteří jsou dost staří na to, aby si mě pamatovali už z těchto dávných dob, nebude problém název mého nového alba pochopit."

Z názvu (v překladu Rány osudu) se sice může zdát, že album bude plné drsných témat a nálad, Cockerovi fanoušci, kteří museli na nové skladby čekat více než tři roky, se prý přesto nemusejí obávat, že by se jeho hudba ubírala do příliš ponurých končin. Album by mělo dokonce znít ve srovnání s předešlými alby mnohem popověji.

Nejsem jako Green Day

Deset nových skladeb na nahrál Joe Cocker pod producentským vedením Matta Serletika. Je to jejich první spolupráce. Tento Kaliforňan na sebe poprvé upozornil, když v polovině devadesátých let spolupracoval s alternativní rockovou kapelou Collective Soul. Později Serletic produkoval desky hudebníkům a kapelám jako Matchbox Twenty, Rob Thomas, Blessid Union Of Souls a Carlos Santana.

Joe Cocker"Když jsem se seznámil s Mattem, už jsem za sebou měl setkání se spoustou producentů," říká Cocker. "Jen tak jsme si povídali v jeho studiu. Zmínil jsem se, že bych chtěl natočit moderní desku, ale ne zas moc moderní. Je mi jasné, že musím obstát v konkurenci pětadvacetiletých dětí, ale že zároveň nejsem a nemůžu být jako Green Day a jim podobní. Z Matta jsem získal dojem, že společně bychom mohli udělat něco trochu jiného."

"Nevím, kam tohle album žánrově zařadit, jestli je ´poprockové´? Je o dost popovější než věci, které jsem v poslední době dělal, takže jsem z toho měl někdy obavy. Matt měl na starosti všechny ty elektronické záležitosti. Někdy jsem si říkal ´Panebože!´, ale prostě jsem s Mattem chtěl hrozně moc pracovat. A od začátku jsem věděl, jakou desku budeme natáčet," říká Cocker.

Deska byla nahrávána v Serletikově studiu Emblem v Los Angeles a objeví se na ní uznávaní hudebníci jako Ray Parker Jr., Tim Pierce a Joel Shearer (kytary), Josh Freese, Matt Chamberlain a Dorian Crozier (bicí), Chris Chaney (basa) a Jamie Muhoberac (klávesy). Desku pak mixoval Chris Lord-Alge a masteroval Bob Ludwig.

Jen jeden cover

Joe CockerDalším producentem, se kterým Cocker na desce spolupracoval, byla nashvillská legenda Tony Brown, který kdysi hrál na piáno s Elvisem Presleym. "Shodou podivných náhod máme společného účetního," směje se Cocker téhle souvislosti. "On je docela postavička. Vlastně jsme spolu udělali ještě další skladbu, která ale na desku, kterou jsem chtěl natočit, tak úplně nezapadala."

Skladbou, která byla nakonec použita a je jedinou cover verzí na celé desce, je I Hope od populární americké dívčí country kapely Dixie Chicks, jež vyšla v roce 2006 na jejich albu Taking The Long Way.

U zpěváka, který je legendou díky předělávání a vylepšování skladeb druhých prostřednictvím svého jedinečného hlasu a interpretačního stylu, může být počet zbrusu nových původních skladeb na Hard Knocks překvapením.

Britský zpěvák Joe Cocker "Za to, že dělám převážně covery, jsem býval častokrát kritizován, hlavně ze strany mladších lidí a tisku," vzpomíná Cocker. "I během nahrávání mi každý říkal: ´Hele, Joe, všichni určitě čekají, že tam bude spousta coverů´ a taky jsme uvažovali nad duetem s Joss Stone. Opravdu moc rád bych si s ní zazpíval, ale nějak se nám nepodařilo najít tu správnou píseň. Když jsem ale dal dohromady těchto deset skladeb, všichni byli spokojení a já jsem si říkal ´Aspoň bude nějaká změna´."

Hard Knocks Cockerovými slovy

1. Hard Knocks
Tuhle skladbu napsal Marc Broussard, kluk dole z Jihu, kterého jsem jednou potkal. Je to jižanský hudebník z New Orleansu a trošku jsme tu jeho skladbu předělali. Trochu jsme ji upravili, pozměnili jsme slova, protože původní se týkala lovení ryb a korýšů a podobných věcí, o kterých bych já zpívat nedokázal. Takže jsme si s tím docela pohráli. Myslím, že v téhle skladbě se zrcadlí tradiční ´cockerovský´ přístup.

2. Get On
Tuhle skladbu napsal Matt Serletic společně s Dannym Myrickem a Stephanií Bentley. Byla to skladba na zakázku, jak je píše spousta autorů. Naše zadání znělo, že chceme rockovou skladbu, ale hodně jsem se rozmýšlel, jak naložit s částí textu ´... poslouchat něco od Joe Cockera´, kterou tam dal.

3. Unforgiven
Tuhle skladbu napsala Kara Dioguardi, Mitch Allan a Nick Lachey. Někteří mí známí by byli hrozně rádi, kdybych zpíval blues. Ale když jim pak takové skladby pouštím, zas tak nadšení nejsou. Pro mě je to ale asi nejoblíbenější skladba celého alba, ani nevím proč. Vokály jsem nazpíval sám v kuse. Nahrané vokály vždycky vzájemně spojujeme a používáme porůznu jejich části, ale v tomhle případě jsem se do skladby úplně ponořil. Jak člověk stárne, je pro něj čím dál těžší se pro něco opravdu zapálit, je třeba jít hodně do sebe, abyste to ze sebe dostal. A v tomhle případě jsem musel jít vážně hodně hluboko.

4. The Fall
Tady jsou autory znovu Matt a Danny, tentokrát ve spolupráci s Aimee Proal. Tahle skladba je docela nářez, tahle a Hard Knocks. Čím jste starší, tím těžší je najít téma, které by pro vás nebylo moc pubertální, takže jsem je poprosil, aby přišli s něčím, co by v mém podání znělo přesvědčivě. A myslím, že se jim to docela povedlo.

5. So It Goes
Autorem je opět Matt, společně s Jeffrey Steelem a Danny Myrickem. Na albu není moc procítěných balad, takže se nám zdálo správné to trochu nabourat.

6. Runaway Train
Tuhle skladbu napsal můj přítel Ollie Marland. Někdy posloucháte jednu melodii za druhou a žádná z nich vás nezaujme. Ale tahle je jiná, prostě se mi líbilo, jak na sebe věci navazují a jak se vyvíjejí, že nevíte, co bude následovat, že není předvídatelná. Pořád se mění. Zaujala mě svou odlišností. Proto jsem si ji taky vybral.

7. Stay The Same
Ani nevím, kde jsem tuhle skladbu vzal, ale její melodie se mi prostě hrozně líbila. Je to snad jedna z nejvíce komerčních skladeb tohoto alba, asi nejvíc hratelná v rádiích. Když jsem začínal pracovat pro Sony, snažil jsem se přijít se skladbami, které by pak hrála evropská rádia. A tohle byla jedna z těch, o kterých jsem si myslel, že by se jim to mohlo podařit.

8. Thankful
A zase, i na téhle skladbě se podílel Matt, společně s Karou (Dioguardi). To je ta holka z American Idol. Několikrát jsem se s ní viděl. Oba dva cítili, jak jsem napojený na soulovou hudbu, jak moc mám soul celé ty roky rád. Ve skladbě zazní i gospelový sbor. Myslím, že je to tradiční ´cockerovina´, rozhodně víc něž některé jiné skladby.

9. So
Tenhle ´pubertální´ text ´... prozraď mi svá tajemství´ pro mě byl trochu na hraně. Když jsme natáčeli desku, musel jsem si poslechnout skoro pět set melodií, ze kterých jsem pak vybral deset. Slyšel jsem tuny písniček. Co se týče So, zaujala mě její melodie, ty tóny ve mně prostě vyvolaly něco, co se mi líbilo. Napsala ji Chantal Kreviazuk a Tawgs Salter.

10. I Hope
Tuhle skladbu produkoval Tony Brown. Nahrál jsem ji v prosinci loňského roku a v té době jsem si ještě nebyl jistý, jestli budeme pracovat se dvěma nebo třemi producenty. To se někdy stává. Tak jsem jel do Nashvillu a Tony dal dohromady malou kapelu, jména jejích členů jsem už zapomněl, ale byli to opravdu dobří muzikanti, kteří nahráli spoustu desek. Skladbu napsal Keb´ Mo´ a Dixie Chicks a Tonymu přišlo, že nedostala, co si opravdu zaslouží. Podle něj potřebovala druhou šanci. Myslel si, že stojí za to se k ní vrátit. Předtím už produkoval verzi Dixie Chicks, ale podle něj potřebovala lepší kabát.

Autor:

Nejčtenější

RECENZE: Metallica a opakovaný vtip? Už zase hity naředila Jožinem

James Hetfield, Metallica, Letiště Letňany (18. srpna 2019)

Americká kapela Metallica hrála v neděli večer v pražských Letňanech sedmdesáti tisícům fanoušků, koncert byl velkolepý...

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Michael Bublé odehrál svou tuzemskou koncertní premiéru 24.1. 2014 v O2 aréně.

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijedou Michael Bublé, Eros Ramazzotti nebo Ariana...

Hudební kalendář 2019: Největší letní festivaly v Česku

Rock for People 2018

Festivalová sezona začala letos brzy. Po celé republice od května do září probíhají desítky hudebních přehlídek, které...

RECENZE: Ječící fanynky a jalová show. Praze se představila Billie Eilish

Billie Eilish 20. srpna 2019 v pražské O2 areně

Beznadějně vyprodaná pražská O2 arena přihlížela v úterý večer koncertní premiéře hudebního zjevení dnešní doby....

RECENZE: Tenkrát v Hollywoodu se najde vše, co má (nejen) Tarantino rád

Leonardo DiCaprio a Brad Pitt ve filmu Tenkrát v Hollywoodu

Dobám, kdy se muži nebáli být chlapy a ženy uplatnit svůj půvab, kdy z hereckých karavanů duněl kuřácký kašel a hvězdám...

Další z rubriky

Hudební kalendář 2019: Největší letní festivaly v Česku

Rock for People 2018

Festivalová sezona začala letos brzy. Po celé republice od května do září probíhají desítky hudebních přehlídek, které...

Zemřela zpěvačka Zorka Kohoutová, hvězda české dechovky

Zpěvačka Zorka Kohoutová

Zpěvačka Zorka Kohoutová zemřela. Bylo jí 88 let. Přezdívalo se jí „královna české dechovky“ a nazpívala například...

RECENZE: Ječící fanynky a jalová show. Praze se představila Billie Eilish

Billie Eilish 20. srpna 2019 v pražské O2 areně

Beznadějně vyprodaná pražská O2 arena přihlížela v úterý večer koncertní premiéře hudebního zjevení dnešní doby....

Najdete na iDNES.cz