Mnohohlavému ruskému, respektive sovětskému souboru písní a tanců vyšla u Supraphonu už tři CD. Právě aktuální album přináší nejklasičtější a vojenskému základu souboru také nejvlastnější repertoár, totiž válečné a revoluční písně s převážně monumentálním obsazením a tudíž i zvukem.
Posluchač na albu najde písně o vojácích odcházejících na frontu, partyzánech i Čapajevovi, nechybějí ani zásadní hrdinská témata včetně titulní Svaté války. Pamětnickou klasiku představují například skladby Políčko, pole, Šumí Amur nebo Daleko, daleko.
Pro obří mužský sbor však byly zaranžovány také árie z oper klasického (Verdiho Ernani) nebo moderního repertoáru (Molčanovova Záře). Kompilaci doplňují písničky pro Prahu nebo Bukurešť, odrážející "socialistický internacionalismus" Alexandrovců, ale také Marseillaisa, jejíž podání zajistilo souboru úspěch na Světové výstavě v Paříži v roce 1937.
Nahrávky pocházejí z let, kdy snímací technika – podpořená aktuálním remasteringem – dala šanci na mnohem solidnější zvuk, než nabízely šelakové desky. Nahrávky byly pořízeny především ve druhé polovině padesátých a na začátku šedesátých let v pražských nahrávacích studiích, jen tři snímky jsou převzaty z archivu moskevského rozhlasu.
A. V. Alexandrov
Za víc než devadesátiletou existenci vystřídal armádní soubor písní a tanců, založený v roce 1928 Alexandrem V. Alexandrovem, řadu názvů, v českém prostředí zdomácnělo označení Alexandrovci. Po smrti zakladatele v roce 1946 převzal vedení jeho syn Boris, který v jeho čele stál až do roku 1978.
V posledních desetiletích jsou Alexandrovci profesionálním souborem, nezávislým na vojenské hierarchii. Rádi se začleňují do prostředí populární hudby a jako hosty si zvou popové zpěváky. V 90. letech spolupracovali s finskou rockovou kapelou The Leningrad Cowboys, se kterou absolvovali dokonce vystoupení na slavném rockovém festivalu v Roskilde.
