The Kills

The Kills | foto: Domino Records

The Kills − „easy listening” pro ty, co se nebojí

Američanku Alison Mosshart a Brita Jamese Hince seznámila jeho hra na kytaru, která se skrze zdi hotelu donesla až do jejího pokoje. Tak spolu založili kapelu. Jen oni dva a drum machine.

Ať už to pravda je nebo ne, je v téhle historce kus romantiky. Dva osamělí lidé v odcizeném bludišti hotelových chodeb, spojení vášní pro bluesový riff. Trochu jako hudební verze Ztraceno v překladu. A stejná je i jejich hudba.

Jeho minimalistické garážové riffy s vlivem blues, ona uštěpačná femme fatale ze Starbucks s jedním z nejvíce sexy hlasů v branži, který využili i Placebo a Primal Scream, a dráždivý electro rock všude kolem.

A z jejich tří alb je to poslední možná nejlepší. Všechno tu má svoje místo. Optimální mix starého s novým, optimální stopáž i kombinace zabijáků jako Cheap And Cheerful (nechcete se zapojit do remixérské soutěže?) a dojáků jako Black Baloon. Snad je to jen v porovnání s úžasnou dvojkou No Wow někdy až moc "easy listening". Ale co.

Nezapomeňme, že žijeme v relativní době, kdy i to, že Alison v New Yorku přes zákaz kouření na pódiu hulila jednu za druhou, se dá považovat za docela odvážné politické prohlášení.

The Kills  Midnight Boom
Domino Records
Nej skladby: U.R.A. Fever, Cheap And Cheerful, Black Baloon, M.E.X.I.C.O.C.U

Hodnocení Filter: 90 %