Za pár dní devětačtyřicetiletá muzikantka přivezla do pražského Kongresového centra skladby z loňského alba Beauty and Crime. Před české publikum se vrátila po dvou letech - tehdy vystoupila před vyprodaným sálem Státní opery Praha.
S reklamou na prádlo
Načeva v roli předskokanky nastoupila po osmé hodině. Doprovod jí "vyráběl" zpoza gramofonů DJ Five. Michal Pavlíček, s nímž natočila album Mami, tentokrát chyběl.
Solidní a zklidněný zpěv i projev Načevy - dřív o poznání divočejší - tak byl ochuzen o jeho kytaru a v téhle "okleštěné" podobě se do velkého sálu Kongresového centra příliš nehodil - víc mu sluší klubové prostředí.
Diváci Načevu a dýdžejovy skreče odměnili vlahým potleskem, sál se opět rozsvítil a odhadem necelé tři tisíce diváků čekaly už jen na Suzanne Vegu. Čas jim krátilo promítání reklam na dámské spodní prádlo na velké obrazovce po levé straně pódia.
Bez velkého vtipkování
Ve čtvrt na deset se sál ztišil; na slavnou písničkářku čekala kytara opřená o stojan s notami. O pár minut později se objevila na pódiu za uvítacího potlesku. Za doprovodu dvou muzikantů české publikum stručně pozdravila a spustila první skladbu. Tou překvapivě nebyl hit Tom’s Diner, ale skladba Rock in This Pocket (Song of David) z alba 99,9 °F, z nějž vzápětí přihodila i hit When Heroes Go Down.
Oblečená do jednoduchého kostýmku po každé skladbě uctivě publiku děkovala a na rozdíl od předchozího koncertu ve Státní opeře ani příliš nevtipkovala. Poklidná atmosféra jejího koncertu zůstala neměnná stejně jako její kvalitní muzikantský výkon. Naprosto čistý zpěv podtrhovaly syté tóny její kytary a Suzane Vega si i devátý koncert před českým publikem vychutnávala.
Strohou a poloprázdnou scénu osvětlovalo jen několik bodových světel a Suzanne Vega se v jejich barvách představila rockovější a jaksi odtažitější než dřív. Když po pár skladbách na jevišti osaměla, její stále dívčí hlas paradoxně nabral na síle a naplnil celý sál, v němž diváci výhradně seděli.
Sázka na jistotu
Naprosto mistrně pak zpěvačce a skladatelce sekundoval navrátivší se baskytarista Mike Visceglia, jehož pohyb za zády Suzanne Vegy a rudé sako poutaly pozornost stejně jako její hra.
Při skladbě Tired of Sleeping se nad hlavou zpěvačky rozjela světle zelená kola na tmavém pozadí a koncert nabral větší obrátky. Vega vzápětí odložila kytaru a téměř bez hnutí sázela publiku další písně.
Zpěvačka vsadila spíš na osvědčené koncertní jistoty, při přednesu téměř industriálně znějící Blood Makes Noise málem nestíhala odříkávat text a její šansoniérský projev se změnil téměř v rap. Nevýrazné publikum pak vtáhla do koncertu pokynem k tleskání do rytmu - podobně jako před nedávnem na stejném místě Bobby McFerrin.
Luka na závěr
Koncertní napětí udržoval dobře sestavený setlist - rychlejší skladby střídaly dramatické písně. Přestože byl koncert součástí turné k loňské desce Beauty and Crime, většinu večera tvořily skladby o dost let starší.
Jednu z mála nových skladeb Frank a Ava vysvětlila slovy: "Tahle je o Avě Gardnerové a Franku Sinatrovi. A o všech párech, kterým to klape v posteli, ale mimo ni už je to horší."
Svižnou a vlastně dost neromantickou píseň publikum ocenilo aplausem a následovaly hity, které z Vegy udělaly stálici. Luka a Tom’s Diner, pěkně rovnou za sebou. Modrá scéna připomínala oblohu a vyvolávala při pohledu z balkonu pocit, že zpěvačka stojí na oblaku. Vrchol koncertu podpořil i bubeník, který konečně dostal možnost se hlasitěji projevit.
"Bylo hezké se vrátit zase do Prahy," prohlásila Vega ke konci koncertu. A bylo hezké s vámi opět strávit večer, dalo by se odpovědět. Strohý koncert, který skončil v 22.30 hodin, byl na zpěvaččiny poměry sice poněkud studený, ale stejně profesionální jako vždy. Přídavek v podobě Marlene On The Wall vrátil posluchače na začátek dvacetileté kariéry a řev publika zpěvačku pak ještě jednou vyvolal zpět. Češi prostě zůstávají své skromné hvězdě věrní.
