Riccardo Muti

Riccardo Muti se narodil v Neapoli a studoval v milánské konzervatoři skladbu a dirigování. V létech 1968 až 1980 byl šéfdirigentem významného florentského divadla Maggio Musicale. V roce 1972 byl pozván řídit Londýnskou filharmonii v celé sérii koncertů, jež mu vynesly místo šéfdirigenta po slavném Ottu Klempererovi. V létech 1980 až 1992 byl rovněž hlavním dirigentem Filadelfského symfonického orchestru, s nímž intenzivně koncertoval i nahrával. Šéfdirigentem orchestru milánské Scaly se stal v roce 1986.

Za svou kariéru nastudoval Muti řadu operních představení ve Filadelfii, New Yorku, Mnichově, Vídni, Londýně a Raveně. Každoročně hostuje u Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu v Mnichově a u Orchestru national de France. Teprve před dvěma léty poprvé stanul před Newyorskou filharmonií a byl přijat nadšeně nejenom publikem, ale i kritikou.

Na scéně divadla La Scala řídil Muti nejpopulárnější ranné opery G. Verdiho, Nabuka, Atillu i Ernaniho již v roce 1982. Sezónu 1989/90 otevřel Sicilskými nešporami, z nichž dnes zaznějí dvě části. Tři roky později nastudoval Dona Carlose a za dalších pět let Macbetha. Po překvapivě dlouhých létech přivedl zpět dvě z romantických Verdiho děl, Traviatu a Rigoletta. Před dvěma léty připravil Sílu osudu.
Mutiho zájem se však soustředí i na Mozartova díla. systematicky nastudoval tři z nich na náměty L. Da Pontiho, Cosi fan tutte, Figarovu svatbu a Dona Giovanniho a pokračoval tituly La clemenza di Tito, Idomeneo a Kouzelná flétna.

Po rozvaze se pustil do cyklu belcantových oper, Belliniho Kapuletů a Monteků, Rossiniho Viléma Tella. Po jakémsi odzkoušení Wagnerových oper Bludný Holanďan a Parsifal se soustředil Muti na nastudování celého Prstenu Nibelungů. V roce to byla 1994 Valkýra, dva roky později Zlato Rýna, rok nato Siegfried a v roce 1998 Soumrak bohů.

V posledních létech posílil Muti své spojení s Filharmonickým orchestrem La Scaly a získal pro něj uznání a světové proslulosti pro jeho uměleckou osobitost a typický italský zvuk. Před dvěma léty poprvé spolu koncertovali na Salcburských hudebních slavnostech. Po dlouhých létech v jejich spolupráci zazněly na scéně milánské opery všechny Beethovenovy symfonie. V rozsáhlém nahrávacím projektu pokračuje Mutiho spolupráce s orchestrem na nastudování vrcholných romantických děl italské hudby konce 19. a začátku 20. století.