V devadesátých letech se na metalové scéně kromě etablovaných souborů v české kotlině dělo leccos pozoruhodného, co zůstalo skryto polykačům mainstreamu – dá-li se toho slova v ranku tohoto žánru použít – zato ale vyvolalo zrychlený dech i tep všem milovníkům okrajových žánrů.
Skupina Pathologist, v jejímž čele stál growler Martin „Cyklo“ Cvilink, takto redaktor časopisu Spark a obrovský znalec těch nejúchylnějších zákoutí metalové hudby, patřila svého času ke špičce žánru. Krom Cykla kapelu tvořili kytarista Daniel „Hary“ Harok, baskytarista Tom „Killer“ Miller a bubeník Stanislav „Stanley“ Mazur.
K problematice posledních věcí člověka přistupovali s precizností špičkového chirurga. „Témata, která jsme zhudebnili, nejsou žádná fikce. Hary byl vážně ohrožen na životě, když mu byla v hlavě diagnostikována mozková výduť. Operace na poslední chvíli ho zachránila. Stanley zažil na vlastním těle amputaci.
Jednou v zimě málem umrznul, až mu museli na nohou uřezat oba nekrotizující palce. Killer pro změnu trpí pravidelně emetickou nauzeou, jakmile má vystoupit na podium před veřejnost. No a já coby sběratel lebek veškerých recentních obratlovců se při osteologické preparaci velmi často setkávám se všemi stádii rozkladu,“ říká Cyklo.
I po letech je poslech alb Putrefactive And Cadaverous Odes About Necroticism z roku 1992 a o rok později vydaného Grinding Opus Of Forensic Medical Problems zážitkem. Stylová spřízněnost s kapelami Carcass nebo Autopsy je jasná, ovšem i v tomto, řečeno stylově, chlívku, si Pathologist dokázali vytvořit vlastní svébytný projev. Chytlavé kytarové riffy, kanální melodie, precizní medicínské texty a Cyklův jateční zpěv dávají dohromady chutné zabijačkové hody.
Reedice jejich alb tedy není určena primárně pamětníkům, i když ti nad krásně vyvedenými vinyly i digipacky zavrní blahem, ale rovněž všem, kteří se zajímají o historii extrémní muziky v ČR. Tohle je totiž naprostá klasika, která navíc s léty snad ještě nabrala na údernosti.
