Za křehkou popovou písničkovostí a snovou atmosférou ve spojení s taneční euforií stojí jediný člověk – Američan Adam Young, který začal po nocích, když nemohl spát, skládat u rodičů ve sklepě. Až po úspěchu u posluchačů na serveru MySpace si ho všimla vydavatelská firma a Young se s pověstí dalšího internetového zázraku mohl vydat hudebnímu průmyslu v ústrety.
Když se to tak vezme, jeho hlas je také jediný zlidšťující faktor, který na desce Owl City najdete. A to ještě, když si odmyslíte všechny ty éterické efekty, kterými ho prohnal. Pro Owl City by se totiž ze všeho nejlépe hodilo označení počítačový pop.
Křehké elektronické písničky, které se často, přehlceny syntezátory, zlomí v potenciální diskotékové hymny, mají specifickou atmosféru.
Jejich problém je, že brzy splynou v jedinou cukernatou kouli. A jakkoliv je jejich snílkovství nejprve sympatické a vtahující, po těch dvaačtyřiceti minutách poslechu, ve kterých převládají balady, přijmete probuzení z tohoto velmi sladkého snu docela s úlevou.
Stačí totiž slyšet pouhé dvě nejúspěšnější písničky Fireflies a Hello Seattle a Owl City už vás nemají čím překvapit.
Hodnocení MF DNES: 60 %
