Soundtrack, který vyšel ještě před premiérou Roku ďábla, obstojí sám o sobě jako další album Nohavici & spol. Slovanským Neilem Youngem Nohavica na svých deskách ještě nebyl. Díky Roku ďábla se mu to zdařilo.
V aktualizované skladbě Básnířka písničkář suverénně překřičel rockový nájezd doprovodného Čechomoru. A Kdo na moje místo II, zhudebněná báseň Petra Bezruče, je Nohavicův první heavy metal.
Zdrsnění Nohavicovi svědčí zvláště na nahrávkách z koncertů. Jeho hlas se stává výrazově bohatší vedle typičtější zasněnosti a zamyšlenosti v osudové písni Kometa, v níž obrací svůj zrak mezi hvězdy; kdežto s rockujícím Čechomorem se zpěvák jakoby ráchá v hlíně a dotýká se kořenů lidové hudby. Dobře je to slyšet v písni Pyšný Janek, již Nohavica kdysi složil pro rozhlasové pásmo Maryčka & spol, či v Americe, Nohavicově jediné, vloni složené novince na Roku ďábla.
| Zde najdete rozhovor se skupinou Čechomor. |
Do spojenectví nakousnutého na Nohavicově desce Moje smutné srdce a rozvinutého během společných koncertů vkládá Čechomor "elektrifikovaný" folklorní nápřah. Nohavica jej koření moravsko-polskou melodičností. Tato symbióza však výtečně sedí i ruské lidovce Goluboček, již Nohavica zpívá společně s Čechomorem.
Opomenuta nebyla ani čistě folková tvář Nohavici: ve starším protiapokalyptickém songu Rakety, v Písni pro malou Lenku, v dosud nevydané starší skladbě Osud nebo v jeho nejpůsobivějším osobním vyznání Mikymauz.
Na soundtracku Čechomor dostal samostatný prostor ve třech písních, z nichž tragickou lidovou baladu Mezi horami rozehrál znamenitě jako řízený výbuch muzikantské energie. A zpěvák Čechomoru František Černý prokázal sólové schopnosti v jemnější verzi bezručovské písně Kdo na moje místo I.
"Ďábelsky" pak vstoupil na plochu soundtracku Brit Jaz Coleman, který přinesl divokou nahrávku Exorcism z roku 1995, natočenou s punkovou kapelou Killing Joke. Colemanův druhý příspěvek Pukaea je naopak tajemným exotickým výletem, který dotváří kolorit alba a jenž zároveň chytře odkazuje posluchače na film stejně jako krátké průpovídky Nohavici a Plíhala.
Soundtrack ovšem udrží i starou sabbathovskou baladu Lásko, voníš deštěm v podání Marie Rottrové. Lze namítnout, že deska Rok ďábla hodně těží z archivů. Avšak vedeni zdrsňující, "neiloyoungovskou" vizí filmaře Petra Zelenky zapálili Nohavica, Coleman & Čechomor velmi živou hudební směs.
 Obal alba Jaromír Nohavica a Čechomor: Rok ďábla. |
