Zahraniční posluchače přitahuje jeho dovednost skloubit současný jazz s ozvuky moravského folkloru, ale ještě spíše Leoše Janáčka. Moravské hrátky se však mohou stát i poněkud omezující etiketou. A nové album, nazvané Ballads and more, z ní vykračuje.
Při úvodní baladě Pata Methenyho Always and Forever nás může napadnout, nepůjde-li o obdobu "hudby ke snění", líbivých a konejšících melodií určených ke spotřebě. Jenže tady, na rozdíl od většiny produktů toho druhu, se v hudbě stále něco děje!
Basa Františka Uhlíře se vzpírá funkci jen základního rytmického a harmonického doprovodu a začleňuje se do melodické linky piana. Bicí Laca Troppa to doplňují s vzácným citem. Trio Emila Viklického představuje stabilní uskupení, jehož kvality uznává i mezinárodní scéna.
Osobitá je už volba témat: nepřevládají swingové evergreeny, při nichž se posluchači chtě nechtě vybaví plejáda špičkových zpěváků. Ale ano, témata na Ballads and more jsou pomalá a melodická, avšak zná je menší okruh posluchačů a počet asociací, jež se s nimi pojí, je podstatně omezenější.
Najdeme tu stopy jazzmanů, třeba i příslušníků různých generací, například Keitha Jarretta, Jimmyho Rowlese nebo Richieho Beiracha, a každá ta "stopa" vyžaduje jiný přístup. V Jarrettově Coral vystupuje jazzové zdobení piana poněkud více do popředí, ale nenarušuje klidnou náladu alba.
Viklického skladba Highlands, Lowlands je už vzrušenější: vytváří první nezbytný kontrast, ne však násilný; vzrušení je spíš v rytmu a ve výrazu než ve zvukové intenzitě. K podobnému vzruchu se vzepne i - na albu předposlední - písnička Cola Portera All of You: zase připomínka, že hudba ke snění nemusí ukolébávat.
A následuje melodické pohlazení na závěr: Chaplinův Smile; typická hudba ke snění, jenže zde jazzové fajnšmekry zvedne z pohovky sérií zvukově zajímavých akordických štosů, které do ní Viklický zakomponuje, aniž by tím narušil konejšivý průběh.
EMIL VIKLICKÝ TRIO - Ballads and more
CD, stopáž 69:30 min., vydala firma ARTA 2 HP.
