Čtvrtek 26. listopadu 2020, svátek má Artur
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 26. listopadu 2020 Artur

Můj milý deníčku aneb Pět dní v Šanghaji očima Kláry Vytiskové

  13:53
Když byl na EXPU v Číně Český den, vystoupila na něm řada našich umělců. Mezi nimi i kapela Toxique. Její zpěvačka Klára Vytisková psala deník výpravy pro Víkend DNES.

Toxique na EXPO 2010 v Šanghaji (Klára Vytisková) | foto: Jan Pohribný

Den první – pátek, sobota: odlet. Na letišti v Ruzyni je trochu chaos, ale co čekat od českých umělců! Naštěstí povolili vzít na palubu basy, kytary (trochu jsme se báli). Jsme rozdělení do několika letadel, naše skupina letící přes Frankfurt má nejvíc, asi čtyřiapadesát členů – my, Illustratosféra, Gipsy.cz, Čechomor, část La Putyky. Po dlouhé cestě v 10 hodin místního času (u nás je o šest méně) Šanghaj, konečně. Nikdo moc nespal, protože hned, jak sluníčko zašlo, tak zase vyšlo.

Výjimkou je náš kytarista Patrick Karpentski, který tvrdil, že v letadle nikdy nespí, ale tentokrát spal celých deset hodin. Cesta z letiště busem trvala něco přes hodinu. Ve dvanáct cítím, že si musím lehnout, dali jsme si "kapelovej rozchod". Hezký pokoj, ale sááákra, to dusno!

Fascinuje mě televize (doma ji nemám), z asi 40 čínských stanic se zasekávám na CCTV3, kde dávají něco na způsob SuperStar nebo X Factor. Výzdobu tvoří jen rudé hvězdy a soutěžící mají ukázat, v čem jsou dobří. Hraní na flétnu? Břišní tance? Hnětení knedlíků? Bomba: sonda do čínské mentality.

Toxique na EXPO 2010 v Šanghaji (Klára Vytisková)

Spánek nepřišel, neva, nejsem tu, abych spala! Ve dvě vyrážíme do města. Objevili jsme krásnou čtvrť, místní underground – oprava televizí, oken, tašek přímo na ulici, rybí trhy, malé obchůdky s lahvemi od okurek (pijí z toho čaj), prádelny, pojízdné trakaře prodávající ramínka na oblečení (proč ramínka? Netuším...)!

Později před vchodem do hotelu potkáváme saxofonistu Radima Vychopeně, prý má typ na dobré kluby: v jednom hraje filipínská rocková kapela, v druhém nějaký jazz. Filipínská rocková kapela? Ne! Byly to dvě zpívající modelky z Filipín s kapelou a hrály se pecky od Michaela Jacksona, Stevieho Wondera, Tiny Turner... Ale ještě absurdnější je, že celou tu zábavu hlídalo pět policistů v uniformách.

V jazzovém klubu hrála "holparta" (tak říkáme muzikantům, kteří v danou chvíli hrají převzaté písničky bez emocí za peníze). Najít klasický klub s live muzikou byl problém, všude nás posílali do karaoke barů. A tak jsme skončili v Jam´s Baru naproti našemu hotelu, nejmenší bar, co jsem kdy viděla, kapacita devět lidí. Nechápu, z čeho mají kšeft, nakonec se nás sem namáčklo k nejlepšímu čínskému pivu Tshingtao asi pětatřicet.
Je 4.30 – tak to byl nejdelší den, jaký jsem kdy zažila.

Zásuvky jako problém

Den druhý – neděle: poledne. Nechce se mi vstávat, ale ve 13.00 je nástup do busu směr Expo na zvukovou zkoušku. Ach jo, s Číňany není jednoduchá domluva, jednak šílenej checkin na Expo, kde nám vyhodili všechny vody, zapalovače, druhak měla být zvukovka od tří – a nic...
Jdeme si prohlédnout pavilony... 18.00, zvukovka nic, čínští technici mají prodlužovačky jen s čínskýma zásuvkama a do toho ty naše absolutně nepasujou. Následuje tříhodinové shánění prodlužovaček, my obrážíme pavilony... 21.00 zvučí Illustratosféra, 22.00 zvukovka my, ostatní kapely to vzdaly, nazvučí druhý den před hraním...

Shrnuto: britský pavilon je nejkrásnější! Naprosto nadčasový design! Zvenku vypadá jako ufo a zevnitř svítí tisíce semínek různých rostlinek v průhledných tyčích, NÁDHERA! Nic popisného jako některé z ostatních pavilonů – pivo, hokej, památky. Bonus dne: Číňani se s námi fotí, ne proto, že nás znají, ale proto, že jsme Evropané, už se těším, až budeme zařazeni do jejich rodinných alb!

Nastal Český den

Den třetí – pondělí: můj třetí den je Českým dnem. Ráno prší, v devět přestává, ale je dusno. Gipsy.cz startují celý den svým koncertem, Radek si trochu stěžoval, že se v tom dusnu špatně zpívá. Jo: mám tady přichystanou krásnou pohovku, černobílezebrovaná (sice měla být červená, ale to fakt nevadí)... Počkat... Jo, je pohodlná.

11.00: čekáme, až nás uvede Spejbl a Hurvínek, jdeme hrát poprvé, kupodivu nemám trému. Super! Lidi sice nerozumějí anglicky a nejvíc se bavili mým xiexie (děkuju), asi to říkám špatně. Nechali jsme si přeložit název Toxique do čínštiny, jedna hodná paní nám to napsala na kus kartonu (i s poznámkou, kterou stranou to mám držet dolů) a ukazovala jsem to při koncertě – to mělo taky úspěch.

Toxique na EXPO 2010 v Šanghaji

Pravda je, že přeložit náš název byl pro ně pěknej oříšek. Nějak nedokázali v čínštině najít ten správný výraz, kdoví, co nám ta paní nakonec přeložila... Mezi koncerty máme spoustu času. Alespoň skočíme omrknout další pavilony. Ráda bych do čínského – jaaaj, nechtěli nás tam pustit (pro vysvětlení: na naše VIP kartičky nás všude pouštěli přednostně, protože tam kolikrát stály hodinové fronty, ale tady nám to neprošlo).

No nic, prošli jsme Spojené arabské emiráty a ještě jsme chtěli do toho nejdražšího pavilonu, saudskoarabského, stál prý dvě a půl miliardy, ale taky tam nás VIP nepustili. Zajímalo by mě, co s pavilony bude, slyšela jsem, že to bude Čína od všech států odkupovat. Je 18.35 – druhá show, jsem podstatně nervóznější, v publiku je víc lidí a ještě nás pozorují někteří kolegové od nás.

19.20 – MAZEC! Bylo to super! Stmívalo se a před námi začal svítit obří most – nepopsatelná atmosféra, stoupla jsem si na zebří pohovku a zvolala Ni Hao, jaaaaaj!!! Tak jo, klid, máme stravenky do české hospody, jdeme na guláš a pivo. Je 20.10 a v deset končí celý Český den. Jdu zjišťovat, co se bude dít, večírek??? Žádný večírek zorganizovaný není...

A přece byl!

Den čtvrtý – úterý: čtrnáct hodin, vstávačka. Včera to byl zážitek! Totiž: kolem 23.00 jsme se vydali směr "bar pro devět lidí", ale před hotelem se strhl neuvěřitelný večírek všech našich herců, tanečníků, organizátorů, streetartistů plný tance a zpěvu, polovina Gipsy.cz do toho hrála lidovky, krása.

Kdy se tohle poštěstí – lidé, kteří by se v Praze asi těžko dali dohromady, mají večírek před čtyřhvězdičkovým hotelem. Dokonce přijeli policajti, ale hned zase odjeli. Tolik k včerejšku, co dneska?

Toxique na EXPO 2010 v Šanghaji (Klára Vytisková)

V 15.00 naše parta nasedne do dvou taxíků a jedeme do centra. Venku je smog, je vidět jen na 200 metrů, jezdí tu hodně aut a pochybuju, že tu někdo měří emise, prostě inverze, ale tady tomu říkají mlha. Chtěli jsme jít na Oriental Pearl TV Tower, z téhle 468 metrů vysoké televizní věže je úžasná vyhlídka na celé město, ale kvůli "mlze" jsme to vzdali.

Jdeme do staré tržnice. Jééé, zase si nás fotí, tady jsme holt exotičtí. Počkat, teď jdu fotit já, na mrakodrapu totiž bliká nápis I Love Shanghaj a I Love Expo. V tržnici je spousta dobrot! Akorát si pochutnávám na sušené chobotnici! Pak čajovna, I Love Green Tea! Potkáváme LaPutyku, jdou na masáž. 1.00: prší...

Město kontrastů

Den pátý – středa: 9.00, dobré ráno! Neuvěřitelně levným taxíkem jedeme do největšího marketu s látkami... Yeah, třípatrovej megamarket, kde je asi 200 obchodů jen s látkami a do druhého dne vám ušijou cokoliv. Škoda, že dneska jedeme domů, ale mám hedvábný šátek a několik našívacích mašlí, které jsem usmlouvala na dost nízkou cenu, smlouvání mi nešlo, ale za těch pět dní cítím pokrok.

Zase hlad? Naštěstí náš dnešní vůdce Aleš Najbrt ví, kde mají nejlepší Dim Sum v Šanghaji. Cesta tam je trnitá, jdeme přes chudinskou čtvrť, je to docela šok, hned vedle mrakodrapů slumy a taková bída. Město kontrastů...

Sedáme do "knedlíčkové restaurace" a pojídáme různé druhy knedlíčků dělaných na páře. Sladké, slané, krabí, vepřové, hovězí, špenátové. Vynikající! Až dojíme, půjdu koupit čaj, a pak bus směr letiště! Všichni máme kufry s nadváhou, díky zeleným čajům, šátkům, sušeným chobotnicím jsme překročili limit 20 kilo (zajímavé: cestou tam bylo povoleno 30 kilo).

Toxique na EXPO 2010 v Šanghaji (Klára Vytisková)

Díky deseti hodinám cesty Šanghaj – Franfurt mám čas trochu přemýšlet. Přijedete do města, jež vypadá jako New York, a na první pohled nechápete, v čem je tahle země nesvobodná. Nicméně zjistíte, že ty mrakodrapy jsou jen kulisa a lidi jsou stroje a jedinec tady v té zemi nic neznamená.

Vše se tady kopíruje, cizí a už i místní produkty (není divu, vše se vyrábí v Číně, takže vědí, jak ty věci udělat stejně a za méně) a samozřejmě se kopíruje i muzika! Teď nemyslím CD, ale produkci, stačí se podívat na jeden videoklip nějaké čínské pop-star.

Ale stejně je to fascinující místo! Vlastně mi celou dobu vrtalo hlavou, jak je možné, že v tomhle státě, kde se šíří polopravdy, dovolí výstavu, která ukazuje Číňanům, jaký je svět venku.

I když Expo taky není úplná realita...

Autor:
  • Nejčtenější

Ordinace v růžové zahradě za půl roku skončí, co seriál nahradí?

Po více než patnácti letech od okamžiku, kdy padla první klapka, začal tvůrčí tým seriálu Ordinace v růžové zahradě 2...

Zemřel muzikant František Prošek. Spoluhráč Ivana Mládka podlehl koronaviru

Ve věku 79 let zemřel František Prošek, kapelník a zakladatel countryové skupiny Mustangové a také spoluhráč Ivana...

Pro Netflix se rýsuje čas rekordů a možná i příval oscarových šancí

V éře zavřených kin zažívá streamovací služba Netflix úspěch. Právě oznámila, že její Dámský gambit, příběh dívky ze...

RECENZE: Kdo touží po pravdě, ať přepne. Koruna je hlavně znamenité drama

Čtvrtá série fenoménu Koruna, seriálu o osudech britské královské rodiny, postavila před jeho tvůrce Petera Morgana...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Filmoví piráti bez romantiky. Za časů covidu už jde o promyšlený byznys

Zdánlivě prostá rovnice: zavřou se kina, naroste filmové pirátství. Ale odborníci varují, že „sport“ pár fanoušků už...

Den se zaměstnanci pohřební služby: poslední rozloučení má dnes jiná pravidla

Premium MF DNES rozptyluje mýty o pohřebnictví v době koronaviru. Pohřeb do země možný je, i když se úplně nedoporučuje. O čem...

Jak vydržet v ledové vodě? Finta je jednoduchá, popisují otužilci

Premium Klepat se zimou tak, že si nedokážete zavázat ani tkaničky u bot, a přitom se tomu smát? I to dokáže koupání v ledové...

Miliardář Dědek o Pardubicích, krizi, (ne)fungování extraligy i Jágrovi

Premium Jeho jmění se odhaduje na čtyři miliardy korun, podle magazínu Forbes je 54. nejbohatší Čech. Na přelomu roku se Petr...

  • Další z rubriky

VIDEO: Odstřelovač míří puškou na Úřad vlády. Jde jen o hudební klip

Kontroverzní klip skupiny Monkey Business k písni Do It! (If You Don’t Have Any Children) z nového alba Freedom on Sale...

Příště se chci cítit jako princezna s kapelou za zády, plánuje Dusilová

Zčeřený proud obrazů, zvuků a emocí. Tak zní nové album Řeka neúnavné hudební hledačky Lenky Dusilové. Zpěvačka...

Bohemian Tales Jakuba Hrůši nominovali na Grammy. Šanci má i Ondřej Pivec

O držitelích ceny Grammy za rok 2020 bude jasno koncem ledna příštího roku. Už teď je však jasné, že by mezi oceněnými...

RECENZE: AC/DC na albu Power Up jiskří a srší jen částečně

Australská hardrocková mašina AC/DC se na albu Power Up zadýchává, ale i tak odvedla slušnou práci. Její klasika ovšem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Jsem znechucená, říká Eva Burešová, kterou vyfotili s Forejtem z MasterChefa

Eva Burešová (27) a Přemek Forejt (33) byli společně vyfoceni, jak vycházejí z domu, kde herečka bydlí. Hvězda seriálu...

Ordinace v růžové zahradě za půl roku skončí, co seriál nahradí?

Po více než patnácti letech od okamžiku, kdy padla první klapka, začal tvůrčí tým seriálu Ordinace v růžové zahradě 2...

Vyšel seznam nejpoužívanějších hesel. Pokud tam najdete své, změňte ho

Uživatelé stále používají velmi jednoduchá hesla. Přitom platí, že pokud si ho snadno zapamatujete, je s největší...

Žena nemá ráda oblečení. Nudismus praktikuje všude, kde to je možné

Dvaatřicetiletá Molly Spocková z Los Angeles od mala nesnesla mít cokoli na kůži. V pubertě už začala chodit doma nahá...

Příběh Denisy: Manžel mě ignoruje, mám dva milence

S manželem jsme svoji osm let, máme dvě děti. S tím mladším jsem teď doma. Muž je věčně v práci a na nás nemá čas....