Ano, ten koncert měl své mouchy. Ze začátku dost nevyrovnaný zvuk, kdy slyšet byla hlavně basa a bicí, se podařilo zvukaři brzy zkrotit. A jen občas podlehl, když na pódium nastoupila méně standardní sestava. Třeba zpěv Richarda Krajča v písni Dveře do pokoje se zcela ztratil v žesťové sekci jeho doprovodné kapely.
Ale jinak to byla party, kterou si očividně užívali všichni zúčastnění. Petr Fiala a Mňága dokázali, že i po čtvrtstoletí na scéně jsou ve formě. Navíc se naučili vlastní písně v aranžích svých kolegů, což je třeba ocenit. Gratulanti, vesměs zpěváci kapel, které nahrály mňágovské coververze na jejich desku Dáreček, si rovněž večer užívali.
Místo návštěvy zoo
A pak tu bylo publikum. Věrní fanoušci Lucernu zcela vyprodali a zpívali všechny texty, tleskali do rytmu a aplaudovali tak, že to znělo jako na stadionu. Dokonce i lidé na balkonech se od prvních písní vlnili, až bylo s podivem, že nikdo nespadl dolů.
Zpěvák Petr Fiala si zahrál na kytaru, tamburinu a v jedné písni i na bicí.
Na několik písní přišli i bývalí členové. A potom se na pódiu střídala plejáda tuzemských hudebníků. Petr Váša, kapela Skyline, raper Kato, Sto zvířat, slovy Petra Fialy "abyste nemuseli chodit do zoo". Milan Cais zazpíval Měsíc a pak sedl za připravenou druhou soupravu a spolu s bubeníkem Mňágy Pavlem Koudelkou si "střihli" sólo. A jakkoli bubenická sóla jsou synonymem otravy a zbytečné onanie, tady šlo o ryzí muzikantství podpořené radostí, která z obou jen sálala. Možná to byl vrchol večera.
Ovšem slabé místo, aby pohledal. Jen ke konci, kdy po dvou hodinách s hosty hrála Mňága sama Spaste svoje duše, najednou píseň v pouhé šestici působila až nepatřičně subtilně. Nicméně zážitek z celého večera to pokazit nemohlo. Oslava narozenin to byla radostná a důstojná. Kéž Mňága vydrží.
Hodnocení: 80 %
