Majitel podmanivého hlasu Capaldi jde nenásilnou, ale vlastně dnes trochu netypickou cestou. Místo aby se pokoušel překvapovat naleštěnější, bombastičtější a modernější produkcí, než s jakou přišli konkurenti, staví na jednoduchých, velmi decentně zaranžovaných písních a hlavně prostém, ale silném vokálu.
Divinely Uninspired to a Hellish ExtentAutor: Lewis Capaldi |
Capaldi vypadá trochu jako levoboček Paula McCartneyho a zpívá takřka božsky. Důkaz? Kolik písní debutujících zpěváků interpretují finalisté v soutěžích typu Hlas? Kdybychom měli vybrat jednu píseň, ve které se Capaldi předvádí opravdu v plné parádě, byla by to asi balada One. Výborně i procítěně odzpívaná. Mladík si tu dává několik poloh od jemného a ve vypjatých okamžicích jen tak nenuceně do fistule přeskakujícího vokálu až téměř po ječák v mohutném finále. Libý zážitek pro každého, kdo má chuť pořádně poslouchat.
Ale není to ani zdaleka jediná skladba, která stojí za to. V úvodní písni a pilotním singlu Grace za to Capaldi celkem vezme, aby zásadně ubral v Bruises, kde schopnosti jeho hlasivek ještě více vyniknou za doprovodu pouhého klavíru. Jako by se nedal najít okamžik, kdy by Capaldiho hlas nefungoval nadmíru dobře.
Zpěv je na nahrávce jasným poznávacím znamením a důležitým pojítkem, i když deska nestojí jen na něm. Nejméně stejně důležité jsou skladby, pod nimiž se Capaldi podepsal jako jeden ze spoluautorů.
A přesto, že vyloženými vypalovačkami se tu šetří, málokdy se album propadne do polohy, v níž by si posluchač přál ho znuděně vypnout. I balady můžou být vzrušující.
Vstupenky na iDNES Ticket |
Lewis Capaldi je prostě jedním z nadmíru příjemných objevů ostrovní scény. Zvlášť poté, co titul objevu roku podle Brit Awards získal jeho o pět let starší krajan Tom Walker. Oba se představí v programu festivalu Colours of Ostrava a Capaldi sám ještě 7. listopadu v pražském Paláci Akropolis.
