Deska se nijak výrazně nepřizpůsobovala žádným aktuálním směrům: nabídla melodické písničky, ozvláštněné indickými motivy a silně - podle části recenzentů možná až příliš - inspirované popem šedesátých a rockem sedmdesátých let. Právě vycházející druhé album Peasants, Pigs & Astronauts čerpá ze stejných zdrojů. První ohlasy hovoří o posunu vpřed.
"Spousta lidí bude naší druhou deskou nadšená, někteří ji nepochopí a bude taky dost těch, kterým bude připadat strašná," předpovídá basista Alonza Bevan. Na otázku, zda kapelu nevyvádějí z míry nařčení z plagiátorství, odpovídá: "Vůbec ne. Kritici v naší hudbě slyší ozvěny Led Zeppelin, Doors nebo Beatles. Proto se máme zlobit? Vždyť je to pro nás pocta!" říká. "Každý se nechává něčím inspirovat, v devadesátých letech přece nic úplně nového nevzniklo. My se ke svým vzorům hrdě hlásíme, ale nekopírujeme je. K jejich odkazu se stavíme tvůrčím způsobem, přidáváme k němu vlastní kousek umění a názoru. To musí slyšet i hluchý." V hudebním názoru Kula Shaker hrají významnou roli výrazné indické motivy; členové kapely se ostatně nijak netají zájmem o východní kultury. "Chtěli jsme, aby byly naše pokusy o indickou hudbu autentické, proto jsme k natáčení přizvali indické hráče.
Byli našimi pomocníky i rádci." Výsledkem je zvláštní podoba cizokrajné hudby, podbarvená anglofonním rock'n'rollem. "Jsem přesvědčen, že indická kultura je v Evropanech zakořeněná," vysvětluje Bevan filozofii kapely. "Zřejmě hluboko, ale je. Chceme ten kořínek najít a obdělávat ho - třeba vyklíčí." Dalším kamínkem do skládanky nazvané Peasants, Pigs & Astronauts je postava producenta. Kula Shaker si najali věhlasného Boba Ezrina, který je podepsán pod slavnými alby rockové historie například z repertoáru Pink Floyd, Petera Gabriela, Alice Coopera či Kiss. "Boba jsme si nevybrali proto, že je slavný, ale proto, že nám rozumí," vysvětluje Bevan. "Většina současných producentů jsou technici, kteří vidí jen páčky na mixážním pultu, kdežto Bob je v prvé řadě muzikant." Kdoví, zda Ezrin nebyl také otcem nápadu, aby mělo album jakousi jednotnou myšlenkovou linii. Produkoval koneckonců i slavnou The Wall neméně slavných Pink Floyd. "To ne, byl to náš nápad," odporuje Bevan. "Blíží se přelom tisíciletí a my jsme chtěli světu připomenout, že je to důvod k bilancování. Proto se naše texty ptají, jak se lidstvo dostalo tam, kde je, a kudy by se mělo ubírat dál."
"Spousta lidí bude naší druhou deskou nadšená, někteří ji nepochopí a bude taky dost těch, kterým bude připadat strašná," předpovídá basista Alonza Bevan. Na otázku, zda kapelu nevyvádějí z míry nařčení z plagiátorství, odpovídá: "Vůbec ne. Kritici v naší hudbě slyší ozvěny Led Zeppelin, Doors nebo Beatles. Proto se máme zlobit? Vždyť je to pro nás pocta!" říká. "Každý se nechává něčím inspirovat, v devadesátých letech přece nic úplně nového nevzniklo. My se ke svým vzorům hrdě hlásíme, ale nekopírujeme je. K jejich odkazu se stavíme tvůrčím způsobem, přidáváme k němu vlastní kousek umění a názoru. To musí slyšet i hluchý." V hudebním názoru Kula Shaker hrají významnou roli výrazné indické motivy; členové kapely se ostatně nijak netají zájmem o východní kultury. "Chtěli jsme, aby byly naše pokusy o indickou hudbu autentické, proto jsme k natáčení přizvali indické hráče.
Byli našimi pomocníky i rádci." Výsledkem je zvláštní podoba cizokrajné hudby, podbarvená anglofonním rock'n'rollem. "Jsem přesvědčen, že indická kultura je v Evropanech zakořeněná," vysvětluje Bevan filozofii kapely. "Zřejmě hluboko, ale je. Chceme ten kořínek najít a obdělávat ho - třeba vyklíčí." Dalším kamínkem do skládanky nazvané Peasants, Pigs & Astronauts je postava producenta. Kula Shaker si najali věhlasného Boba Ezrina, který je podepsán pod slavnými alby rockové historie například z repertoáru Pink Floyd, Petera Gabriela, Alice Coopera či Kiss. "Boba jsme si nevybrali proto, že je slavný, ale proto, že nám rozumí," vysvětluje Bevan. "Většina současných producentů jsou technici, kteří vidí jen páčky na mixážním pultu, kdežto Bob je v prvé řadě muzikant." Kdoví, zda Ezrin nebyl také otcem nápadu, aby mělo album jakousi jednotnou myšlenkovou linii. Produkoval koneckonců i slavnou The Wall neméně slavných Pink Floyd. "To ne, byl to náš nápad," odporuje Bevan. "Blíží se přelom tisíciletí a my jsme chtěli světu připomenout, že je to důvod k bilancování. Proto se naše texty ptají, jak se lidstvo dostalo tam, kde je, a kudy by se mělo ubírat dál."
