RECENZE: Něžná noc napodruhé míchá rock i country. Tak se věci mají

První deska Něžné noci Neměj strach z roku 2016 se dočkala nominace na Anděla v rockové kategorii a v rámci žánru byla považována za úkaz. Druhé album si to může zopakovat.

Zpěvačka Blanka Šrůmová | foto: David Webr

Tak se věci mají

75 %

Autor: Něžná noc

Skupina, jejíž pilíř tvoří vyhlášený rockový písničkář Jan Sahara Hedl a zpěvačka Blanka Šrůmová, nyní vydává album Tak se věci mají.

Oproti první desce je ta druhá rockovější. Což přitom nutně neznamená, že je tvrdší. Jen se tu atmosféra buduje více elektrickými než akustickými kytarami, nemalý prostor v celkovém zvuku dostávají bicí, ale opět – spíš velkorysým a výrazným mixem než hlasitostí.

Obal desky Tak se věci mají

Zároveň si album Tak se věci mají zachovává pestrost. Například titulní skladba je v podstatě čisté country ve své moderní podobě. V následující písni Aleje už však zase zní sólo zahrané na procítěnou rockovou kytaru. A rockové fanoušky potěší jistě kytara Martina Eckrta v písni Já už tu nebydlím.

Ta je mimochodem jednou z několika, pod nimiž je Šrůmová podepsána jako (spolu)autorka, čímž se poměr tvorby posouvá o něco dále ke společné. Co zůstává, je působivá kombinace dvou odlišných, doplňujících se hlasů v duetech, jež tvoří většinu alba. Prostě, Něžná noc pořídila další povedenou nahrávku.