S houslistou Jaroslavem Svěceným se Jablkoň ukázal jako těleso, které umí spojit folk s klasikou a jemuž není cizí jazzová hravost ani avantgardní intelektuální šílenství.
V devadesátých letech pak Jablkoň ukázal zase písničkářskou tvář a vystupoval v komornějším složení, známém jako Lesní Jablkoň.
Proměnám kapely, kterou opustili dávní členové Ingo Belmann a Ivan Podobský, odpovídá její diskografie. Šťastní majitelé opatrují desky Devátá vlna, Písničky nebo starší projekt Symphonic Jablkoň.
Při něm se kapela spojila v roce 1995 s Českým symfonickým orchestrem v ojedinělém koncertním představení.
Skladatel a pilíř současného Jablkoně Michal Němec si na tento projekt vzpomněl, když připravoval oslavy pětadvacátých narozenin skupiny. Do pražského Divadla Archa pozval 30. listopadu 2003 Moravské symfoniky, stálého hosta Jablkoně a houslového virtuosa Jaroslava Svěceného, jazzového trumpetistu Michala Geru nebo hráče na tubu Filipa Spáleného.
Výsledek je slyšet na desce Symphonic Jablkoň XXV. Náročnost symfonických partů se prolíná s dovádivostí, smyslem pro humor a absurditou. Žádná kapela v Česku nedokáže tyhle prvky spojit takřka beze švů s takovou elegancí a samozřejmostí jako Jablkoň.
Masa hudebníků se chová jako seriózní romantické těleso ve skladbě Sázava, již by ocenil i Bedřich Smetana. Ve srovnání se Sázavou je skladba Baba Aga řízený chaos, kolotoč rytmů, zvuků a pohádkové romantiky, zatímco kompozice Lov na labutě je úžasnou fúzí klasiky, rocku a jazzu.
Bláznivý valčík je skutečně bláznivý valčík, ve kterém se mísí posluchačovo pobavení s úžasem nad tím, jak lehce a přesně Michal Němec směruje vír zvuků a hudbu orchestru do jednoho tvaru.
Hudba Jablkoně má spoustu hran, zákoutí i emocí. Kultivovanost, barbarství i hravost odezní v rozsahu jediné skladby. Jablkoň umí ukázat hudbu ve vší její síle, kráse i neuchopitelnosti.
