Sešla se na něm skutečně evropská sestava umělců: českou stranu reprezentuje Pražská komorní filharmonie s dirigentem Jiřím Bělohlávkem, tu zahraniční sólisté pocházející z různých koutů kontinentu. Připomeňme, že pro orchestr je to další spolupráce s jednou ze světových nahrávacích společností - před pár lety doprovázel Magdalenu Koženou na jejím profilovém albu pro Deutsche Grammophon.
Tentokrát je protagonistkou snímku mladá, ale mezinárodně renomovaná houslistka Isabelle Faustová, která hraje sólový part Dvořákova Houslového koncertu. Ten je možná v kontextu autorova díla poněkud nevděčný, protože ho zastiňuje slavný cellový koncert.
Faustová však skladbu obdařila neokázalým a přitom dostatečně vroucím výrazem a vlastním pojetím, které obstojí i v tvrdém srovnání s českou interpretační tradicí reprezentovanou hlavně Josefem Sukem. Bělohlávkův orchestr je aktivním spolutvůrcem bohatého, kultivovaného a precizně vymalovaného zvukového obrazu, který z poslechu činí velký požitek.
Muzikantsky přesvědčivá a promyšlená je i druhá polovina snímku, která je pro změnu ryze intimní: vyplňuje ji Dvořákovo Trio pro klavír, housle a violoncello, op.65, v němž se k Faustové připojují francouzský cellista Jean-Guihen Queyras a ruský pianista Alexander Melnikov. Dvořákovi se ve spojených evropských rukách daří velmi dobře.
