"Na naše koncerty chodí tisíc až patnáct set lidí," říká Jandová, která si píše texty na syrovou rockovou hudbu. Obě poslední alba Die Happy pronikla mezi deset nejžádanějších titulů v Německu.
Skupina, jež se dala dohromady před dvanácti lety v Ulmu, se stále pohybuje mezi nahrávacím studiem a koncertními turné po Evropě.
Například loni vyjeli na malé turné do Španělska. Mezi Madridem, Barcelonou či Grenadou se dopravovali letadlem. "Hráli jsme v menších klubech. Mluvím docela dobře španělsky, proto jsem musela dělat všechny rozhovory. V jednom rádiu mě čekalo hodinové interview, tak jsem se rozmluvila."
"Často hrajeme v Portugalsku. Francie je nedobytná, pokud člověk nezpívá francouzsky. Skandinávie by mě také zajímala. Uvidíme, jak to bude probíhat s novou deskou Bitter To Bitter. Doufám, že jednou budeme hrát po celé Evropě," přeje si Jandová.
Německo je jejím druhým domovem. "Před dvanácti lety jsem Němce neměla moc ráda. Ale vím, že i když má každý národ nějaký svůj stereotyp, lidé na celém světě jsou v podstatě stejní. V každé zemi existují idioti i velmi příjemní lidé. Já se v Německu cítím dobře, jsem s lidmi, které mám ráda a kteří jsou ke mně milí," říká Jandová.
Dostat se do Německa je pro Čechy strašně těžké. "Aby uspěli, museli by tam trávit většinu roku. Jedna anglická firma o nás měla zájem, ale to bychom se museli přestěhovat do Británie. To jsme nechtěli, já bych musela už podruhé opustit domov – a na to jsem se necítila," dodává Marta Jandová.
