Čtyřiatřicetiletý Kukal se nenechal vyvést z míry

- Pro světová tělesa je příliv mladé krve na dirigentský stupínek už dávno přirozený. Nicméně asi až v análech České filharmonie bychom přesně zjistili, kdy před ní naposledy stanul třicátník. Letos čtyřiatřicetiletý dirigent Ondřej Kukal se ve čtvrtek ocitl v nelehké situaci, ale budiž řečeno, že se při svém debutu před filharmonií nenechal vyvést z míry. Jakožto zkušený šéf komorních těles rozumně zvolil pro převážnou část večera skladby s menším obsazením: Haydnovu Symfonii č. 94 - populární díky nečekanému úderu kotlů - a Sukovu Serenádu pro smyčcový orchestr.
K tomu přidal méně hranou Smetanovu symfonickou báseň Hakon Jarl, jež vznikla při skladatelově pobytu ve Švédsku. Kukal je nadán přirozenou inteligencí; dirigoval uvolněně, s přehledem a docílil respektu. Pro Českou filharmonii je rozhodně perspektivním dirigentem.