Album Martiny Balogové, které vychází v pondělí, dostalo název I Am Not From Here, přináší tři česky a devět anglicky zpívaných skladeb.
V duetu Timeless hostuje Sámer Issa.
Osm finalistů minulé řady SuperStar vydalo svá alba, vy přicházíte až nyní. Proč
Já jsem nepospíchala. Ať mají šanci ti, kteří byli přede mnou. Ve finálové pětce jsem byla poslední. Ale věděla jsem, že album budu točit, a dávala jsem si pozor, co na něm budu mít. Poslechla jsem si také cédéčka ostatních lidí ze SuperStar. Nemají styl, který bych chtěla dělat. Ale to je v pořádku. Aneta , Šárka nebo Sámer, každý si zachoval muziku, kterou má rád. A já jsem udělala to samé.
Proč na desce hostuje jen Sámer Issa?
Slíbili jsme si už v soutěži, že až jednou budeme mít cédéčka, budeme si na nich hostovat. Byl to náš sen. Sámerova písnička je víc do rhythm'n'blues, moje píseň zase víc o zpěvu. Tam se člověk ukáže. V písni musí být duše, skoro všechno!
S jiným kolegou jste dohodu neměla?
Se Sámerem jsme byli hodně spolu a zůstali jsme kamarádi. Legrace byla i s ostatními. Všichni jsme se měli rádi, i když se psalo, že je mezi námi rivalita. Nebyla to pravda. My jsme se snesli. Nemuseli jsme spolu být každý den, ale my jsme se prostě mohli.
Navzdory tlaku, který soutěž nabírající na obrátkách vytvořila?
Ano. Alespoň umě je to stále tak. Mrzelo by mě, jestli je to u ostatních jinak. Bylo také dobré, že nejsme typově stejní. U té současné řady nevím.
Sledujete druhou řadu SuperStar?
Málo. Naposledy jsme byli na grilovačce. Potřebovala jsem si udělat svůj den, nesedět jen u televize.
Máte ráda rychlejší písně, nebo spíš balady?
Mám ráda obojí, ale v pomalejších písních se strašně rozdávám.
Vedle Františka Soukupa vám autorsky přispěl Ondřej Brzobohatý.
To je také "stará známost"?
Ano. Zpočátku jsem byla překvapená, že poslouchá stejnou hudbu jako já. "Tak to je super, doufám, že mi uděláš nějaké písničky na desku," řekla jsem. Napsal je, jsou skvělé.
Jak jste vybírala muziku ze zahraniční nabídky?
Musela mě vzít. Demosnímky sice nebyly zahrané a zazpívané příliš dobře, ale věděla jsem, že když se nahrávka předělá a bude podle mého gusta, může vzniknout dobrá písnička. Dopadlo to úplně suprově. Když jsem slyšela hotovou muziku, byla jsem nadšená. Konečně mám, co jsem chtěla. Je to hudba, kterou chci dělat i v budoucnu.
Je to soul spojený s popem, funkem i jazzem, nebo jak byste takovou muziku nazvala?
Je to všechno dohromady. Když se muzika rozjede, jsem ve svém živlu, můžu se radostí zbláznit. Kdyby někdo natáčel, co doma při muzice vyvádím...
Skáčete třeba na gauči?
Jasně, dělám všechno možné, trhání vlasů a podobně...
Až takhle daleko jste schopna zajít?
Ne, přeháním, to berte v uvozovkách.
Jaké plány máte s novými písněmi?
Na podzim chystám turné. Ještě není přesně domluvené. Byla bych ráda, kdyby mě doprovodila nejlepší kapela, která se tady dá postavit. Aby písničky byly výborně zahrané, to je strašně důležité.
Získala jste nové posluchače jenom tím, že vás znají z televize?
Nechci, aby lidi poslouchali mé cédéčko jen proto, že zpívám já. Přeji si, aby vnímali také muziku, snad se jim vryje do srdce.
Jaké písně jste před SuperStar zpívala v zahraničí?
Byly to písničky, které mě bavily i nebavily, například některé německé šlágry. Musela jsem je v baru zpívat a tvářit se, že jsou to mé nejoblíbenější písně na světě. Brala jsem to jako práci. Někdy jsem chtěla zazpívat jinak, nejhnusněji na světě, ale kapelník se na mě tvrdě podíval a vztek mě přešel.
Až budete mít svoje koncerty, vyberete i některou ze starých věcí?
Myslím, že písně z desky budou stačit. Chci zpívat nové věci a nevracet se zpátky.
Je vaším vzorem Anastacia?
Její styl je mi blízký, i když všechny písně Anastacie mít nemusím. Koupím si cédéčko třeba kvůli třem písničkám. Určitě ji mám ráda.
Kdo je ve vašem žebříčku výš než Anastacia?
Třeba Aretha Franklinová, to už je vrchol světa.
