Na nesoutěžní filmové přehlídce Aki Kaurismäki v sobotu převezme výroční cenu pořadatele přehlídky - Asociace českých filmových klubů. Ocenění získá za "celoživotní inspirativní přínos evropské autorské filmové tvorbě, uhrančivou a melancholickou poctu finské duši, němým filmům a hrdinům, rock'n'rollu a zašlým časům".
"Na jedné straně bych tu cenu vyměnil za zítřejší (sobotní) oběd či večeři. Vypadá to ale, že na mě nikdo nemá čas. Pokud mě (organizátoři) někam nepozvou, tak do té doby, než cenu převezmu, asi umřu hlady," reagoval v pátek s nadsázkou scenárista, režisér a producent v jedné osobě. Je o něm totiž známo, že přebírání cen nemá moc rád. "Pro mě je úspěch to, pokud se mi podařilo alespoň z jediného člověka na světě vymáčknout slzu nebo úsměv. To je pro mě úspěch. Nikoli kritici," dodal.
Legenda finského i skandinávského filmu Aki Kaurismäki je tvůrcem, jehož filmy se v České republice setkávají s mimořádným ohlasem. Mistr minimalistických tragikomických příběhů plných melancholie, černé kávy, pohnutých osudů a rock'n'rollu přijel na "Filmovku" představit kompletní retrospektivu svých filmů, včetně novinky Le Havre (2011).
"Za své filmy se stydím," prohlásil na páteční tiskové konferenci v Uherském Hradišti. Něco podobného ovšem prohlásil již po natočení kultovní road-movie Leningradští kovbojové dobývají Ameriku (1989). Film tehdy nazval "nejhorším snímkem všech dob, když nepočítáme filmy Sylvestra Stalloneho". "Nemám rád, když někdo 25milimetrovým materiálem plýtval na pitomé, bezmyšlenkovité srágory o násilí. Teď už se používají digitální kamery, takže o plýtvání nemůže být řeč," řekl v pátek. "Kino by mělo být používáno pro dobré účely. Je totiž příliš hodnotné na to, aby bylo využíváno pro násilí a průměrnost," dodal.
Aki Kaurismäki je mladším bratrem Mikyho Kaurismäkiho, který je také filmovým režisérem a mimo jiné navštívil Uherské Hradiště jako host Letní filmové školy v roce 2007. Než se Aki Kaurismäki vůbec dostal k režii, prošel kariérní dráhou pošťáka, umývače nádobí, filmového kritika a především filmového scenáristy. Po svém celovečerním debutu Zločin a trest (1983) začal v pravidelném intervalu točit řadu vlastních svérázných autorských snímků, které jsou plné osobitého Kaurismäkiho humoru a poetiky.
Do povědomí veřejnosti se dostal všeobecně uznávaným dramatem Muž bez minulosti (2002). Kaurismäki je považován za enfant terrible finské kinematografie, který si může dovolit prakticky vše. Dělá jen to, co sám uzná za vhodné. V roce 2007 například zakázal, aby jeho snímek Světla v soumraku vyslalo Finsko do klání o Oscara pro nejlepší neanglicky mluvený film. USA ostatně rád vůbec nemá, pokládá je za "totálně policejní stát". Možná i proto, že ho tam několikrát zavřeli za natáčení bez povolení.
