Zazní hned v úvodním dílu premiérové řady cyklu Utajené příběhy českých dějin, který v úterý večer uvede Prima Zoom a kde se proti všeobecnému mýtu o typickém českém poraženectví postaví mimo jiné „případ“ Czajankova kasárna. Tedy dějiště našeho prvního ozbrojeného odporu vůči německým vojskům.
Událost se líčí včetně málo známých detailů, že onoho večera 14. března 1939 měla posádka v Místku právě kurz polštiny nebo že po účinné obraně proti přesile napočítala na rozdíl od padlých v řadách Němců jen dva lehce zraněné.
Ale nechybějí ani související zajímavosti z meziválečné éry, počínaje váháním československé diplomacie, jestli nehledat spojence raději v Itálii než ve Francii, a konče vysvětlením, kde a kdy se vlastně poprvé objevil pojem sudetští Němci, uměle vytvořený a původně bez politických významů.
Ne všechny epizody cyklu se dotýkají natolik neuralgických bodů naší historie, jaké představuje Mnichov. Třeba hned příští Tajemná úmrtí rodu habsburského již nesou lehký nádech dějepisného bulváru neboli dobových fám, klepů, dohadů či divokých konspiračních teorií, přestože i tady vždy podložených faktickými údaji alespoň z korespondence aktérů.
Polemikou proti monopolu
Od proměnlivého postavení zednářů přes úlohu Trockého po věčné otazníky atentátu v Sarajevu je to vděčná půlhodinka, jíž nesvědčí pouze hrané pasáže v duchu ochotnické ilustrace; archivy, pokud jsou po ruce, dělají lepší službu.
V následujících dílech cyklu, za nímž stojí Otakáro Maria Schmidt, Jana Kristina Studničková a Petr Bahník, dojde na praotce Čecha, pěvkyni Emmu Destinovou, vyvraždění Slavníkovců, štěchovický poklad nebo magii proti Hitlerovi. Čili znovu se rýsují témata vážná, „lehčí“ i vyloženě polemická.
Nicméně podstatné je, že veřejnoprávní obrazovka už nedrží monopol na jediné správné historické dokumenty a že se televizní výpravy do minulosti neomezují pouze na slavné kriminální případy, se kterými už se vytasila i Nova.
