Naučte někdo Mirku slovo trailer. Pod slovem "ukázka" si každý představí souvislou scénu.

Naučte někdo Miloše výrazivo, které se používá při propagaci filmů, tzn., že např. na youtube a jinde jsou umístěny k přehrání ukázky, anglicky trailery. Trailery (a teasery) se promítají v kinech a televizi (+ na webu) před začátkem jiných filmů, jako reklamy na ně, tzn., že diváci z nich vidí ony ukázky. Souvislé scény vidí pak při projekci samotného filmu nebo si svou oblíbenou scému mohou později přehrát kdykoliv z DVD nebo BR apod.

Tak jsem právě dokoukal. Je to film mluvících hlav. Ale světe div se, ani jedna mluvící hlava nemluví víc než je únosné, což je u "srdceryvného" amerického filmu, řešícího takovéhle morální megatéma, doslova neuvěřitelné. A pak jsem se děsil jedné věci - americké obraznosti. A asi tušíte jakou mám na mysli - film o odhalování zneužívání malých dětí kněžími a to je po čertech silné téma, u kterého by se dalo ukázat hned několik trpících malých dětí. Jenže já tam děcka napočítal jenom ve třech scénách: nejdříve McAdamsová potká na ulici dva kluky co se honí na kolech a chchtají se. Pak Ruffalo zdrcený a vyděšený vším tím hnojem kterým se prohrabává a bojí se že už nikdy nebude moci vstoupit do kostela, stojí ve dveřích svatyně a dívá se dopředu, kde dětský sbor zpívá koledu..... A nakonec jediná taková malinká scéna, kdy Ruffalo jde poděkovat právníkovi obětí za pomoc. Když odchází z kanceláře, zasekne se u okna jednačky, kde sedí ženská se dvěma holčičkama. Přišly k "výslechu" - dozvídá se od právníka. Naposledy byly zneužité před čtrnácti dny....

A co se americké akčnosti týče, nejdramatičtější scénou celého filmu je záběr na obrazovku televizky o úhlopříčce 30, na které právě CNN dává živě záběr na dvojčata, když z jednoho se kouří a první zpráva (možná si ještě vzpomenete) že do něj narazil snad vrtulník....

A nejkrásnější na tom filmu je to, že to není odhalování zkaženosti společnosti a populární nastavování zrcadla. Je to skvělá a nenásilná sonda do naší civilizace, kde všichni tak nějak děláme to nejlepší co umíme a jde nám všem o to, aby dobře bylo. A děláme i to, že raději zavíráme jedno nebo dvě oči a nemluvíme, protože vidět, přiznat a mluvit by byla větší zhouba, než ten smrádeček, ale teploučko co tu máme. A tak to dusíme v sobě a trápíme se třeba tím, že jsme o něčem nemluvili už dávno, protože teď už je fakt pozdě. Žádní temní padouchvé a sněhobílí hrdinové. Tihle roli nedostali.

Za mně? - veliké a příjemné překvapení! Skvělý film!