Vůbec tuzemská dokumentární tvorba na karlovarském festivalu silně převyšovala hraná domácí díla a Láska pod kapotou, kterou natočil slovenský režisér Miro Remo na moravském pomezí, přidala ke kvalitě diváckou vstřícnost.
Traduje se sice, že stačí najít dostatečně svéráznou až bizarní figurku ze zapadákova, ale to by v případě hrdiny, jenž dostal ve Varech pro vzdálenou podobnost s americkým hercem přezdívku Michael Douglas z návsi, bylo nespravedlivé.
Své přítelkyni, služebně nejstarší autokrosové řidičce v Česku, sice slouží do roztrhání těla, až donkichotsky z jejích věčně nabouraných vehiklů sestavuje za pomoci pokladů z vrakovišť nové a nové vozy, které se pokaždé zase rozpadnou, ale má přitom svou důstojnost a vůli jít za snem.
„Ho..o si užil,“ konstatuje jeho kouzelná maminka, která předvádí akrobatické kousky při lovu much, zatímco do všudypřítomného řevu motorů a vybuchujících výfuků trousí své sarkastické poznámky.
„Táta to řešil alkoholem, já radši rozbiju držku,“ shrnuje bývalý horník bezelstně svůj recept na životní trable. „Vydělával jsem peníze, ale jí to bylo pořád málo,“ tvrdí s hořkostí o bývalé manželce.
Podobně zištné motivace přisuzuje svým potomkům. Ostatně se svou někdejší rodinou se muž stále soudí, ovšem divák zná pouze jeho výklad minulých událostí, což patří ke sporným prvkům filmu.
Nicméně pro titulní tandem závodnice a jejího trenéra, mechanika i milence v jedné osobě je důležitá přítomnost – a že se točí v neměnném stereotypu závodů, bouraček, oprav a dalších závodů, jim zjevně vůbec nevadí.
Navíc scény nasnímané při jednotlivých soutěžích vykazují až nečekaně drsné momenty, dokonce reálná sportovní dramata s nárazy, plameny, kouřem a rachotem zrezivělých plechů. Každý má svou Formuli 1 – a kdo ví, třeba ji jednou alespoň dokončí, neřkuli vyhraje.
Svou přirozeností dvojice střídavě baví, dojímá i šokuje, zároveň však její noci v autě vykazují stejnou romantiku jako u jiných západ slunce na Bahamách.
Zvláštní druh citu, tahle Láska pod kapotou, řekne si možná publikum, ale vlastně proč ne, jestliže jim dvěma takové soužití vyhovuje a jiným nikterak neubližuje?
A přesně v tom okamžiku, kdy si diváky definitivně získá, vrazí některým z nich láskyplný tandem kudlu do zad, když si nadšeně prozpěvuje na koncertu kapely Ortel. Pohoršlivé? Ale ne, naopak docela logické vyústění neviditelných životů na okraji a ťafka snobským posměváčkům.
