RECENZE: Nikoli modelky, ale fotograf vystihl podstatu Krásy na prodej

Sama vypravěčka zkusila dráhu modelky záskokem za příští Ivanu Trumpovou, pak cestu do světa otevřela Evě Herzigové, Pavlíně Němcové, Simoně Krainové, Tereze Maxové či Daniele Peštové.

Milada Karasová v dokumentu Krása na prodej (2021) | foto: © Česká televize

Snad i proto se portrét zakladatelky českého modelingu Milady Karasové Krása na prodej, jehož premiéru ČT uvede v úterý, často od hrdinky odklání k jejím slavným svěřenkyním.

V archivních záběrech z castingů se dnešní topmodelky rozpačitě chichotají jako chovanky internátu či pózují v záběrech francouzské televize, která je vyslala zpět domů v listopadu 1989, aby „zahrály“ v pozadí sametové revoluce. 

Což je unikátní, ale odstředivý motiv, podobně jako odbočky k charitě. Zpět ke Karasové se vyprávění vrací, když líčí společenskou sebeobranu českých manekýnek před opilými sovětskými papaláši, případně ve zpovědi jejího současného manžela, jenž s nadhledem prohlašuje: „Každá ženská časem otravuje, tahle taky, ale na procenta nejmíň.“

Krása na prodej

55 %

ČT, režie Šárka Maixnerová

Co se týče definice titulního pojmu krása, dokonaleji než všechny ikony módních časopisů ji vystihl fotograf Robert Vano slovy, že „krása je to, co se vzdaluje, kdežto ošklivost se vnucuje“.

Atraktivní prostředí jinak slouží jen coby obal v podstatě standardní dokumentární pocty, v níž ukázky módních přehlídek za socialistické éry vyvolají nostalgické pousmání, zatímco tklivé popové podkresy milostné zpovědi včetně hitu Ach, ta láska nebeská zavánějí kýčem.